Hlavní obsah

Politiky dráždí pěstounství, může to prý být dobrý byznys

Právo, Jan Martinek

Až desetitisíce korun měsíčně, které stát měsíčně vyplácí pěstounům pečujících o více dětí, některé politiky dráždí. Podle nich to bývá výhodný byznys. Sociální pracovníci to tak černě nevidí, neboť pěstounství pomáhá dětem v novém domově, místo aby přežívaly v ústavech.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Poslanec soc. dem. Jaroslav Foldyna se obává, že ke zneužívání dávek na pěstounskou péči může docházet zejména v početných rodinách.

„Na úřadech práce slýchávám konkrétní historky. Dívka porodí dítě, naoko ho svěří do pěstounské péče své babičce nebo sestře, celá rodina bydlí pohromadě, a hned na něj pobírá patnáct tisíc korun a výš. Je evidentní, že pro určitou skupinu lidí se pěstounská péče stává byznysem,“ řekl Právu Foldyna. Ten by se chtěl možným obchodníkům mezi pěstouny podívat na zoubek.

O svém záměru už Foldyna informoval ministryni práce Michaelu Marksovou a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (oba ČSSD). Dokládá také čísla z Úřadu práce, kde si například rodina o třech lidech (muž, žena a vnuk v pěstounské péči) přijde měsíčně na více než čtyřicet tisíc korun. Je to moc, nebo málo? Pěstouni se přece často starají o mentálně a fyzicky strádající děti.

„Prarodiče placení státem? Podezřelé“

Ministryni Marksovou možné zneužívání pěstounských dávek znepokojuje také, snižovat by je však nechtěla.

„Obecně jsou dávky pro pěstouny desetkrát větší než přídavky na dítě, což je zvláštní. V loňském roce jsme zaznamenali růst počtu pěstounů, kteří jsou zároveň prarodiči svěřených dětí. Máme signály, že skutečně k podvodům dochází,“ řekla Právu Marksová.

Foto: Milan Malíček, Právo

Michaela Marksová

Podle nového občanského zákoníku je odměna pěstouna v tzv. dlouhodobém režimu, tedy když pečuje o dítě až do jeho 18 let, osm tisíc hrubého. S každým dalším dítětem se odměna zvyšuje: při dvou dětech pobírá pěstoun 12 tisíc korun, u tří dětí 20 tisíc korun.

Současně dostává od státu příspěvek na dítě, který se pohybuje mezi 4500 až 6400 korunami, podle stupně závislosti. V případě, že je pěstoun příbuzný biologického rodiče, má ale nárok na odměnu pěstouna pouze tehdy, kdy pečuje buď o tři a více dětí, nebo pokud se stará o postižené dítě.

„Vydáváme miliardy a nevíme za co.”

„Pravice ořezala ministerstva o výkonné pracovníky, sebrala pravomoci odborům sociální péče. Teď vydáváme miliardy korun a nevíme za co,“ řekl Právu poslanec Foldyna.

„První krok, který musíme udělat, je navýšit počet lidí na příslušných úřadech a zavést důsledné kontroly. Jako druhý krok bych si uměl představit zrevidovat dávky na pěstounskou péči,“ dodal Foldyna.

Samozřejmě se takové případy mohou vyskytnout, ale to je na sociálních pracovnících, aby to vyšetřili
sociální pracovnice

Marksová se už potýkala s některými návrhy. „Byl tu nápad prarodičům pěstounskou dávku úplně upřít, s čímž jsem nesouhlasila. Nárok na ty peníze samozřejmě mají, ale musí to být opravdu v situaci, kdy se rodič není schopen o dítě sám postarat,“ uvedla Marksová, která je stejně jako Foldyna pro zavedení důslednějších kontrol v pěstounských rodinách.

„U nás se pořád mluví o redukování stavu úředníků, ale pokud chcete kontrolovat dávky, potřebujete úředníky. Je potřeba navýšit počet terénních sociálních pracovníků a také zvážit větší podporu normálních rodin,“ dodala ministryně.

 Příspěvek se nedává automaticky

Jiný pohled ale nabízejí právě oni sociální pracovníci, kteří považují strach politiků ze zneužívání dávek za uměle nafouklou bublinu.

„Nemyslím si, že se to zneužívá. Samozřejmě se takové případy mohou vyskytnout, ale to je na sociálních pracovnících, aby to vyšetřili,“ řekla Právu Alena Vávrová z občanského sdružení Středisko náhradní rodinné péče.

Podle ní je naopak velmi dobře, když dítě může zůstat v péči vlastní rodiny. „Příspěvek na péči je opravdu jen příspěvek, nedává se automaticky,“ uvedla Vávrová.

Zaměstnavatele oficiálně nemám, nedostanu například úvěr u banky.
pěstounka

Sociální pracovnice Jana Frantíková, která je zároveň pěstounkou a postupně k pěti vlastním ratolestem přijala do péče sedm dětí, upozorňuje, že náhradní rodinná péče žádný zlatý důl není.

Z odměn se strhává pojištění

„Když jsem si brala do péče první dítě, které bylo slepé a mentálně postižené, měla jsem odměnu dvě stovky měsíčně. Postupně se to navyšovalo. Stát mi platí odměnu, moji práci ale kontroluje,“ řekla Právu.

„Stát má zároveň požadavky jako zaměstnavatel. Musím si zvyšovat kvalifikaci, každý půlrok dávat zprávy o dítěti k soudu. Protože ale zaměstnavatele oficiálně nemám, nedostanu například úvěr u banky. Z odměny se zároveň strhává zdravotní i sociální pojištění,“ vypočítala Frantíková.

A přidává konkrétní příběh. „Znala jsem ženu, která vychovala tři děti, pak ale jedna z jejích dcer psychicky onemocněla, zhroutila se a skončila v léčebně. Začala se tedy starat o její děti, svá vnoučata. V tu dobu pracovala na vysoké manažerské pozici, měla šedesát tisíc korun měsíčně. Opustila zaměstnání a věnovala se naplno dětem. Strašně zchudla, a manžel od ní odešel. Odměna pěstouna by se jí těžko dala upřít,“ řekla Frantíková.

Skeptická je i k plánu ministryně navýšit kontroly v terénu. „Jak to budou posuzovat? Z hlediska státu bych spíš kontrolovala, jestli je o ty děti skutečně dobře po-staráno, než jestli někde neutíkají nějaké peníze. Měly by to dělat skutečně zkušené ženy, které to poznají,“ míní Frantíková.

Reklama

Výběr článků

Načítám