Politici otáčejí, u zbraní zváží psychotesty

Návrh zákona čeká třetí čtení, ještě předtím ho bude ve čtvrtek 11. ledna projednávat sněmovní Výbor pro bezpečnost, kam by měl dorazit i policejní prezident Martin Vondrášek, zástupci bezpečnostních složek nebo experti z ministerstva vnitra.

„Osobně jsem pro zavedení psychologických testů pro získání zbrojního průkazu, takové zpřísnění bych podporoval. Rozhodně si ovšem počkám na vyjádření nejen ministerstva vnitra, ale také zdravotnictví. Kdyby se psychotesty zavedly, museli by jimi projít nejen noví žadatelé o zbrojní průkaz, ale při přezkumech i ti současní. Je otázka, zda by doktoři tuto novou povinnost zvládli,“ říká Pavel Žáček (ODS), předseda výboru pro bezpečnost.

Podobně argumentuje i místopředseda výboru Martin Exner (STAN). „Byl bych pro zavedení pravidelných psychologických testů, takový test ovšem může trvat i několik hodin. Držitelů průkazů je tři sta tisíc, a kdyby měli každých pět let absolvovat psychotesty, narazí to na kapacitu psychologů. Ta je už v současnosti nízká,“ popisuje Exner.

Další místopředseda výboru Jiří Mašek (ANO) pak souhlasí s návrhem zákona, jak byl sepsán. „Dochází k určitému zpřísnění, například je tam možnost dočasného zadržení zbraní, když mají bezpečnostní složky konkrétní podezření,“ přibližuje Mašek.

Psychotesty pro získání zbrojního průkazu by nezaváděl. „Jsem zároveň lékař. Nemyslím si, že by psychotesty řešily například poslední případ střelce, podobní lidé v psychotestech kupodivu obstojí,“ říká Mašek. Ponechal by současný stav, kdy si praktický lékař při posuzování může vyžádat psychologické vyšetření. Kapacity psychologů jsou podle Maška už teď omezené. „Zavedení dalších povinných psychotestů si nedovedu představit,“ doplňuje.

Návrh zákona počítá s tím, že pro získání zbrojního průkazu postačí posudek o zdravotní způsobilosti od praktického lékaře, jako je tomu dnes. Zákon ovšem zkracuje interval, kdy bude držitel zbrojního průkazu tuto způsobilost prokazovat, z deseti na pět let. Zároveň ukládá obchodníkům povinnost informovat policii o podezřelém nákupu zbraní a střeliva, například velkého množství nebo nezvyklého typu.

Kdy je nákup „podezřelý“, to ovšem návrh zákona neuvádí. „Návrh byl takto napsán ještě před tragédií z minulého týdne. Můžeme tam ještě vložit konkrétní formulaci,“ řekl k tomu Pavel Žáček.

Návrh zákona čeká zmíněné jednání na výboru a poté třetí čtení ve Sněmovně. V něm už poslanci navrhují změny pouze technických, gramatických či tiskových chyb. Zákonodárci ovšem mohou navrhnout i opakování druhého čtení, pak by se zákon mohl proměnit výrazněji.

„Další možností je, že zákon Sněmovna odhlasuje a začne pracovat na novele, která pravidla pro získání zbrojního průkazu upraví,“ říká Martin Exner. Navrhovaný zákon má totiž platit až od 1. ledna 2026. „Nejsme pod tlakem, že bychom museli věc vyřešit během týdnů či měsíců. Doufám, že se podobná událost jako na filozofické fakultě nebude opakovat roky nebo desítky let,“ dodává Exner.