Hlavní obsah

Podezřelé posudky znalců. Tejcův resort dostal o 75 procent víc podnětů od lidí

Ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo v posledních týdnech prudký nárůst podnětů od lidí týkajících se podezření na špatné nebo dokonce zmanipulované či nepravdivé znalecké posudky. Stalo se tak poté, co šéf resortu Jeroným Tejc (za ANO) počátkem června vyzval veřejnost, ať jeho úřad upozorní na možné chyby v posudcích.

Foto: Petr Horník, Novinky

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc při rozhovoru pro Novinky.cz.

Článek

„Máme nárůst zhruba o 75 procent. Za letošní první pololetí jsme evidovali 212 podnětů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 288,“ řekl Novinkám Tejc.

K veřejné výzvě přistoupil poté, co detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili v polovině května z korupce a z manipulací s posudky deset lidí, mezi nimi i dva soudní znalce z oboru psychiatrie.

Šlo o šéfa Kliniky psychiatrie a neuropsychiatrie v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN) Vlastimila Tichého a o forenzního psychiatra Ilju Žukova z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Mezi podezřelými je také jeden z Tichého podřízených z psychiatrie ÚVN.

Podle detektivů sepsali tito lékaři za úplatek jen v loňském roce minimálně v pěti případech posudky na objednávku, mimo jiné pro lidi, kteří se chtěli vyhnout nástupu do vězení. Policisté je viní z maření spravedlnosti, padělání lékařských zpráv a posudků, z korupce a z podvodu. Obviněným hrozí až deset let vězení.

Pochybnosti podle Tejce budí například i přerušení trestu a následné podmíněné propuštění odsouzeného lobbisty Romana Janouška, k čemuž došlo právě na základě lékařských posudků.

„Je to velká kauza, která může mít samozřejmě i velký dopad,“ uvedl k obvinění soudních znalců Tejc s tím, že podněty od veřejnosti přicházejí jak na posudky z poslední doby, tak i na starší případy.

Ministr ale neupřesnil, kolik podnětů se týká kauzy zmíněných obviněných lékařů a zda jeho resort už některé předal policii. Sdělil pouze, že velkou část těchto případů nyní přezkoumávají znalecké poradní sbory. Ty nechal Tejc po svém nástupu do funkce sestavit právě kvůli dohledu nad znalci i soudy.

„Jsou složeny ze znalců, soudců, akademiků, odborníků na danou oblast. A měly by nám pomoci posoudit, jestli není posudek manipulativní a zda je skutečně odborně postavený. Zároveň by měly působit také preventivně a dávat jasný návod všem znalcům, jak by měli postupovat správně,“ přiblížil ministr.

V současnosti je podle ministerstva na seznamu zapsáno zhruba 5300 znalců, z toho asi tři tisíce jsou aktivní. Ročně zpracují přibližně 82 tisíc posudků.

„Nemyslím si, že problém se týká většiny znalců. Dokonce si nemyslím, že to je více než deset procent. Ale abychom pověst znalectví očistili, potřebujeme zvýšit dohled a učinit opravdu razantní kroky k tomu, abychom se zbavili těch, kteří nedělají práci dobře, ať už ji dělají lajdácky, anebo manipulativně a nevypracovávají nestranné posudky,“ upozornil Tejc.

Druhým krokem podle něj musí být posílení o nové tváře, znalců totiž už řadu let ubývá. Zatímco ještě v roce 2013 jich bylo takřka 10 tisíc, letos v lednu už jen 5340. Oproti loňsku to znamená snížení o 123 znalců.

„Budeme oslovovat skupiny profesí, které potřebujeme. Týká se to třeba psychologů a psychiatrů, protože v opatrovnických věcech týkajících se dětí se dnes na posudek často čeká i šest měsíců,“ poznamenal ministr a upozornil, že pokud není posudek rychle vypracován třeba v trestní věci, může to prodloužit řízení soudu o půl roku i o rok.

V roce 2024 řešilo ministerstvo spravedlnosti podle statistik 265 podnětů a oznámení na znalce, především od veřejnosti a od státních úřadů. Loni jich bylo 288, z toho 243 přišlo od veřejnosti.

Za letošní první pololetí už jich resort obdržel 212 včetně tzv. obživlých věcí, tedy případů, které v minulosti ministerstvo odložilo, ale na základě nových informací či důkazů je znovu otevřelo.

„Pokud by obdobné tempo pokračovalo i ve druhém pololetí, znamenalo by to přibližně 424 podnětů za rok, tedy meziroční nárůst zhruba o 47 procent,“ sdělila Novinkám Markéta Poslušná z odboru komunikace ministerstva spravedlnosti.

Doplnila, že ministerstvo loni vydalo 69 pravomocných rozhodnutí týkajících se možných přestupků či pochybení znalců. Často šlo o věci, které úřad řešil několik let kvůli jejich složitosti, anebo byl posudek součástí probíhajícího soudního řízení.

Z těchto 69 rozhodnutí skončilo 51 uložením pokuty znalci a osm zastavením řízení. „Pokuty dosáhly celkové výše 792 500 korun a pohybovaly se od 4000 do 75 tisíc korun,“ upřesnila Poslušná s tím, že letošní statistiky zatím nejsou k dispozici.

Výběr článků

Načítám