Článek
Meteorologové neoperují ve svých předpovědích pouze s nejvyššími a nejnižšími teplotami a výskytem srážek, ale zahrnují do nich například i délku slunečního svitu či podíl území s výskytem srážek, mlh či bouřek.
Přesnost předpovědí se podle ČHMÚ v posledních letech zvyšuje. Nejúspěšnějšími měsíci byly únor (přesnost předpovědi na následující den 97,4 procenta) a prosinec (97,2 procenta), nejméně úspěšným červen (93,9 procenta).
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |

Úspěšnost předpovědi na následující den.
Stoprocentní úspěšnost předpovědi na zítřek ČHMÚ loni „trefil“ v 93 dnech, tj. o čtyři více než v roce 2016. „Naopak nižší než 80 procent byla úspěšnost jen v jednom dni (22. června, kdy předpověď nepodchytila vyšší četnost bouřek a s nimi spojený vysoký průměrný srážkový úhrn),” uvedl meteorolog Pavel Borovička.
„Z hlediska krajů byla podobně jako v předchozích letech nejvyšší úspěšnost v Praze a Středočeském kraji (93,0 procent) a kraji Jihočeském (91,1 procenta), nejnižší úspěšnost pak v Libereckém (86,3 procenta) a Pardubickém kraji (87,3 procenta),” dodal.
Přesnost předpovědí (v procentech) | |
---|---|
1. den (zítřek) | 96,2 |
2. den (pozítří) | 93,9 |
3. den | 91,8 |
4. den | 89,0 |
5. den | 85,9 |
zdroj: ČHMÚ |
Určité zhoršení přesnosti předpovědí ve srovnání s rokem 2016 meteorologové loni zaznamenali u predikcí na 3. až 5. den.

Úspěšnost předpovědí
I tak se podle ČHMÚ úspěšnost předpovědi na 5. den dostala „zhruba na úroveň úspěšnosti předpovědí na zítřek z poloviny 90. let”.
Do výpočtu úspěšnosti předpovědi pro vybrané území vstupují dle metodiky používané v ČHMÚ: |
---|
- průměrná minimální teplota na daném území |
- průměrná maximální teplota na daném území |
- průměrná doba trvání slunečního svitu na daném území |
- podíl území s výskytem srážek |
- průměrný srážkový úhrn na daném území |
- podíl území s výskytem mlhy |
- podíl území s výskytem bouřky |