Článek
Jubilejním dárcem se stal třiadvacetiletý Petr Hrubý. Do specializovaného centra v plzeňské fakultní nemocnici, které příslušné odběry provádí, dorazil z druhé strany republiky, z Opavska. Do registru se přihlásil před čtyřmi lety, když jeho stejně stará žena Vendula onemocněla leukémií. „Vůbec jsem neváhal, byl jsem rozhodnutý pomoci,“ řekl Novinkám Petr. „A teď jsem rád, že mě vybrali. Že mohu někomu zachránit život,“ podotkl.
Manželka přijela s ním: „Jsem pyšná, že se do registru přihlásil. Někdo zachránil život mně a on zachrání život někomu jinému.“ Komu přesně, to ona ani její muž netuší. „Vím jen to, že jde o muže někde mimo Evropu,“ podotkl Petr.
Dlouhé čtyři hodiny
Zákrok trvá téměř čtyři hodiny, kdy musíte být v klidu na lůžku. Z žíly na jedné ruce vám odtéká kanylou krev do separátoru, kde se z ní odebere část drahocenných krvetvorných buněk, a přes druhou ruku se vrací zpět.
Krevní barometr dárce upozorňuje, zda nemocnice potřebují jejich krevní skupinu
Petra Hrubého do plzeňské fakultní nemocnice doprovodila manželka Vendula
„Zatím dobrý, obsluha výborná,“ kvitoval po první hodině Petr. Soused z vedlejšího lůžka, dárce č. 999 – Vít Rosecký ze Žďáru nad Sázavou, na jehož krvetvorné buňky čeká jistá žena za hranicemi Unie – se přidal: „Personál výborný, sestřičky empatické.“
Podle tamní sestry Michaly Vokáčové bývá první „poločas“ v pohodě, nevolnosti přicházejí jen v minimu případů. „Pro dárce je určitě nejnáročnější poslední hodina, začínají jim dřevěnět ruce, počítají každou minutu,“ uvedla. „Během času probíráme všechno možné. Vaření, přírodu, rodinu, práci. Pouštíme jim televizi, písničky, sportovní přenosy. Už jsme tady hráli i hru s filmovými hláškami,“ připomněla. Když někdo potřebuje podrbat, stačí říct. A když se někomu chce na záchod? „I o to se musíme postarat, samozřejmě máme profesionální přístup,“ dodala Vokáčová.
Jako před covidem
Registr loni oslavil třicet let a v jeho evidenci je na 120 tisíc lidí z celé republiky. Kostní dřen ale ve výsledku daruje kvůli nutné shodě transplantačních znaků jen zlomek z nich. „Loni jsme provedli rekordních osmasedmdesát odběrů,“ sdělila Jana Navrátilová, vedoucí koordinačního centra zmíněného registru. „Odebrané buňky vždy odváží za příjemcem osobní kurýr, po zemi nebo letecky,“ dodala.
Český národní registr dárců dřeně bude mít už brzy nové prostory - v bílé nástavbě osmipatrové budovy plzeňské fakultní nemocnice
Někdo čeká léta, někdo se nedočká vůbec. „Musíme vyřazovat zájemce nad šedesát, někdo skončí kvůli nemoci nebo si to prostě rozmyslí,“ poznamenala Navrátilová. Nových adeptů se hlásí poměrně dost. „Minulý rok devět tisíc, to už se blíží k úrodným časům před covidem. Ale v kampaních se dál snažíme oslovit další dárce, cílíme hlavně na mladé,“ uzavřela Navrátilová.
Vážně nemocné děti čekají na dárce kostní dřeně i několik měsíců
