Plány na rodinu Češi odkládají, děti už nejsou priorita

První vlna dlouhodobého průzkumu, v němž se výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně opakovaně dotazují stejných respondentů, proběhla v letech 2020 až 2022, druhá v loňském roce. Zapojilo se do něj 1 079 osob narozených mezi roky 1981 až 2003, tedy těch, kterým je mezi 23 a 45 lety. 

Myšlenku založit rodinu přesunula na lepší časy polovina těch, co během první vlny dítě plánovala. Patnáct procent od záměru založit rodinu upustilo úplně anebo si nejsou jisti, zda do rodičovství skutečně půjdou.

Rodičům, kteří při prvním dotazování už jedno dítě měli a chtěli další, se početí podařilo ve více než polovině případů. Další přibližně 16 procent ho dosud nemá, ale stále ho plánuje; naopak více než čtvrtina (27 procent) svůj záměr zavrhla a druhého potomka už nechtějí.

Zajímavostí je, že asi pětině rodičů, kteří v první vlně nevěděli, zda další dítě chtějí, se od té doby narodilo nebo ho aktuálně očekávají.

Odborníci tvrdí, že data potvrzují určitý trend. „V Česku dnes velmi málo lidí věří, že mít děti je povinnost. Představa, že žena musí mít děti, aby vedla naplněný život, v podstatě mizí,“ uvedl sociodemograf z Masarykovy univerzity Martin Kreidl.

Stejný názor má i předseda České demografické společnosti Luděk Šídlo. „Roli ale hrají i ekonomické důvody, situace spojená s agresí Ruska na Ukrajině a s tím související zvyšující se nejistota. Značný vliv na rozhodování mladých lidí o tom, zda vstoupit do rodičovství nebo si pořídit další dítě, mohl mít i nedávný prudký růst inflace,“ dodal.

Páry, které odkládají početí potomků, se však mohou brzy setkat s tvrdou realitou. V pokročilém věku může být na děti už pozdě a početí nemusí jít tak snadno.

U žen je za pomyslnou věkovou hranici postupné ztráty plodnosti označován třicátý rok života. Tehdy totiž začíná klesat počet menstruačních cyklů, při nichž dochází k ovulaci, a stále častěji se objevují nejrůznější zdravotní obtíže. Limitovaný je i počet vajíček. Průměrný věk české prvorodičky se od limitu ale příliš neliší, je to 29,2 roku.

Problém je ale stále častěji také u mužů a v posledních pěti letech už se jejich podíl na neplodnosti páru vyrovnal. Podle lékařů se počet kvalitních životaschopných spermií za posledních dvacet pět let snížil o víc než šedesát procent. Příčinami mohou být civilizační faktory, jako životní styl, stres, kouření nebo nemoci v dětství.

Zvýšení porodnosti vidí jako prioritu premiér Andrej Babiš (ANO). „Já hlavně přemýšlím o nízké porodnosti. Jasně, každý říká dostupné bydlení, nízké daně, ale zeptejme se našich žen, kterým vděčíme za to, že nám porodily děti. Mít děti je velká oběť, ale zároveň je to i smysl života,“ uvedl Babiš na svých sociálních sítích.

Babiš se k tématu v dubnu sešel s porodníky a expertkami na problematiku flexibilních úvazků. V květnu k nízké porodnosti také plánuje odborný kulatý stůl. Chce se zabývat tématy, jako je znovuzavedení jeslí, podpora flexibilních pracovních příležitostí nebo dostupné bydlení pro mladé rodiny.

Odborníci jsou však k vládnímu plánu skeptičtí. „Představa, že se to vyřeší za jedno volební období, je naivní. Stát by měl vytvářet reálné podmínky pro ty, kteří by měli zájem zakládat rodinu. Je spousta nástrojů, jak s tím pracovat. Zpravidla se mluví o těch finančních, jako zvýšení rodičovské nebo dostupné bydlení. V zahraničí je ale vidět, že tohle většinou nefunguje,“ připomněl politolog České zemědělské univerzity Milan Školník.