Petici „křiklounů“ nesouhlasících s novou CHKO Soutok vzal Senát vážně

„Mám pocit, že byli překvapeni, když jsme je seznámili, jak proces vypadá,“ řekl mluvčí petičního výboru Marek Blažej. Na jednání dorazil zmocněnec ministra pro projednání chráněné krajinné oblasti Pavel Pešout.

Argumentoval důvody nutnosti vyhlášení dalšího druhu ochrany přírody. Nedodržení stanovené lhůty na vyjádření k připomínkám hájí tím, že na sedmnáct stovek námitek nebylo v silách ministerstva reagovat včas, proto se aspoň snažili zahájit řízení.

„Petiční výbor shledal petici jako opodstatněnou, budou se jí zabývat senátní výbory,“ řekl předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart. Projedná ji rovněž výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Stanoviska obou dostane petiční výbor k dalším krokům.

Linhart sledoval slyšení petičního výboru v Senátu a zná i další případy, kdy lidé z různých částí země s nelibostí reagují na snahy ministerstva životního prostředí. „Chápu to, lidé vnímají, jak to funguje jinde ve státem chráněných územích, a podle toho se utváří jejich názor. Je to ukázka toho, jak funguje státní správa. Ministerstvo chce záměr za každou cenu rychle prosadit, a je to i proti vůli lidí, respektive samospráv. To posiluje odpor, jaký mají v regionech ke snahám ochrany přírody,“ řekl senátor s tím, že konkrétní stanovisko k petici teprve vznikne z projednání ve výborech.

Podle vyjádření kanceláře předsedy petičního výboru Jiřího Růžičky má petici na starost senátorka Jaromíra Vítková, která avizovala přípravu výjezdního zasedání výboru do oblasti Soutoku a šetření na místě. Termín jednání na místě zatím není určen.

„Myslím, že petiční výbor přednesl senátnímu výboru zcela jasné a smysluplné zdůvodnění naší petice, a to včetně důkazů, kdy již realizované experimenty na Soutoku ze strany Agentury ochrany přírody a krajiny napáchaly více škod než užitku. To jsme doložili fotografiemi,“ řekl Blažej.

Jednání se účastnil vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva životního prostředí Michal Servus. Podle něj je postup ministerstva v rámci platné legislativy. Plán prý odmítají lidé, kterým patří malá část půdy v lokalitě.

„Před oznámením návrhu na vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok Agentura ochrany přírody a krajiny po dobu zhruba jednoho roku předjednávala záměr na téměř třech stech jednáních v celém regionu. Občané a dotčené právnické osoby měli možnost se řady jednání také účastnit. Na základě podnětů získaných na těchto jednáních byly v některých případech provedeny úpravy záměru tak, aby tyto v co nejvyšší možné míře, při zachování stanovených cílů ochrany respektovaly,“ uvedl Servus.

Úpravy prý provedli nad rámec zákona, aby nalezli co nejširší společenskou shodu. „Petici podle příslušných ustanovení zákona o právu petičním považujeme za vyřízenou,“ tvrdí Servus bez ohledu na skutečnost, že Senát se ještě nevyjádřil.

„Pro nás to uzavřené není. Z reakcí některých politiků napříč politickým spektrem navíc cítíme, že zvolený, silou tlačený postup ministerstva se jim nelíbí,“ řekl Blažej.

O vyhlášení další chráněné krajinné oblasti usiluje ministerstvo životního prostředí řadu let. Zatím pokaždé narazilo na odpor obyvatel obcí i zástupců samospráv. Ochranu Soutoku si současná vláda dala jako jednu ze svých priorit. Veškerý postup odpůrci v regionu popisují jako nátlak, jednostrannou prezentaci argumentů, v nichž základním trumfem je zvýšení turistické atraktivity lokality.

Námitky ministerstvo zlehčuje. Přesto kromě odporu obyvatel své jasné ne řekly i radnice v Přítlukách a Bulharech. Bulhary, které patří do chráněné krajinné oblasti Pálava, dokonce v minulosti marně usilovaly o vyčlenění svého katastru z chráněné oblasti Pálavy.