Otec přes všechnu snahu nedokázal zachránit mladšího ze svých synů. Historik odkryl příběh rodiny z Plzně

Židovský podnikatel Rudolf Kohn z Plzně chtěl během války dostat syny do bezpečí. V Palestině pro ně připravoval nový domov. Zatímco staršímu Františkovi se podařilo uprchnout, jeho mladší bratr Hanuš už takové štěstí neměl. Zahynul ve varšavském ghettu.

„Otec o rodinné historii skoro nemluvil. Možná to pro něj bylo bolestivé,“ řekla Právu v telefonickém rozhovoru 69letá Edna Belanová.

Detaily o svých předcích se dozvěděla až nyní. „Překvapilo mě, kolik informací pan Sankot zjistil. Je to pro nás moc důležité,“ ocenila úsilí badatele žena, která minulý týden vyrazila do Česka.

Ednin dědeček Rudolf Kohn měl obchod s prádlem. „Pracovně se mu velmi dařilo. Dokonce si nechal v Riegrově ulici postavit moderní dům,“ vyprávěl Právu historik, jenž pátral v českých i zahraničních archivech a také v židovských památnících.

V únoru 1938 podnikatel ovdověl. S péčí o tehdy čtrnáctiletého Františka a o sedm let mladšího Hanuše mu pomáhala švagrová. „Politická situace se zhoršovala. Rudolfa oslovili členové sionistického hnutí, že mu v Nahariji u Haify zajistí farmu s pozemky,“ řekl Sankot.

Podle dobových dokumentů převedl hnutí půl milionu československých korun. Peníze měly stačit nejenom na bydlení, ale také jako finanční polštář do začátků. V lednu následujícího roku se Rudolf vydal vše zkontrolovat.

„S hrůzou zjistil, že farma sice stojí, ale většina peněz zmizela. Proto se v zemi zdržel. Mezitím dostal od švagrové telegram, aby se domů už nevracel, protože je to nebezpečné. A že za ním všichni přijedou,“ pokračoval badatel.

Jenže v září vypukla válka, jež veškeré plány zmařila. „Rudolf pro kluky vyběhal všechny dokumenty. Pak se naskytla možnost dostat pryč alespoň Františka, kterému pomohla židovská organizace Alija mládeže,“ nastínil historik.

Složitá cesta vedla nejdříve do Dánska, odtud po čase do Palestiny. Hanuš zůstal u své tety. „Jeho tatínek byl ale velmi zarputilý. Nevzdával se. Bombardoval různé úřady. Oslovil i Mezinárodní červený kříž, což byla asi jeho poslední naděje. Jenže vývoj událostí byl bohužel rychlejší,“ řekl Jiří Sankot.

Hanuš, jeho teta a další příbuzní nastoupili v únoru 1942 v Plzni do transportu. Z Terezína se dostali do varšavského ghetta, kde zahynuli. „František už v zahraničí zůstal. Oženil se a založil rodinu. Těší mě, že jsem jeho dceru Ednu našel. Doufám, že se společně o jejich rodinné historii ještě něco dozvíme,“ dodal Sankot.