Otcem po osmdesátce? V Česku žádný problém

Ještě mezi roky 2011 a 2015 se věk nejstarších čerstvých otců pohyboval s jednou výjimkou pod osmdesátkou, poté stoupl. Už v roce 2016 se vyšplhal na 87 let. Věk nejstarších matek novorozenců se pohyboval mezi 50 a 56 roky.

„Citované údaje vycházejí ze statistického hlášení o narození, které nám zasílají matriční úřady,“ upřesnil Tomáš Chrámecký z ČSÚ.

„Statistické údaje však potvrzují, že reprodukční období je u mužů mnohem delší než v případě žen. Zatímco žen starších 50 let, které porodí dítě, jsou pouze jednotky ročně a jen výjimečně jejich věk spadá do kategorie 55+, otců ve věku nad 50 let je výrazně více, v posledních letech 1,5 tisíce ročně,“ uvedly v nejnovějším čísle časopisu Statistika a my demografky ČSÚ Michaela Němečková a Terezie Štyglerová.

Podíl formálně uvedených otců, kteří nejsou otci biologickými, ze statistik určit nelze, dodaly.

Podle pražského psychologa Jana Kulhánka má rodičovství po padesátce určité nevýhody. Jednou z nich je větší generační propast mezi rodiči a jejich dětmi.

„Způsob komunikace dětí mezi sebou, to, co děti ve školním věku zajímá, je pro lidi okolo šedesáti těžko pochopitelné a hůře se na sebe ladí. Takže je tam pocit menšího pochopení, větší vzájemné kritiky,“ míní.

Starší rodiče mají také méně energie, což se projevuje i v tom, že hůře snášejí třeba nevyspání, jež s sebou malé dítě přináší.

„Na druhou stranu mají za sebou expandující pracovní období a udělají si na děti více času. Také jsou zralejší, takže nemají pocit, že když jsou více s nimi, uniká jim život,“ dodal psycholog. Průměrný věk otců se ze zveřejněných statistik nedá vyčíst. Průměrný věk matek ale podle nich mezi roky 2000 a 2020 vzrostl o 4,2 roku na 31 let.

Zvyšuje se i věk prvorodiček. Dá se odhadnout, že u mužů je to podobné.

Demografové a sociologové to většinou přisuzují změně životního stylu, tomu, že mladí déle studují nebo se snaží uspořit si peníze do začátku.