Česko si ve čtvrtek připomíná osmdesáté výročí konce druhé světové války. Slavnostní den doprovázejí vzpomínkové akce, ale naplánovány jsou i protesty. Letošní oslavy se v Evropě konají ve stínu probíhající války na Ukrajině, na kterou už více než tři roky útočí Rusko. Politici připomínají, že mír není samozřejmost. Prezident Petr Pavel v projevu na Vítkově vyzdvihl českou podporu Ukrajině. Ocenil rovněž padlé, zároveň ale poznamenal, že je podle něj třeba připomínat, že země osvobozené Sovětským svazem se dostaly pod vliv jiného autoritářského režimu.
Prezident Petr Pavel na pietním aktu na pražském Vítkově k 80. výročí konce 2. světové války
Kromě slavnostních aktů a jmenování nových generálů jsou ve čtvrtek v plánu na řadě míst také akce s ukázkami dobové vojenské techniky.
V noci by měl prezident společně s manželkou rozsvítit z žižkovské věže laserový „paprsek míru“.
Oslavy v Česku doprovodí letos také protestní akce pořádané opozičními silami, jež hlásají, že jsou proti válce nebo pro urovnání vztahů s Ruskem.
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek v rámci 80. výročí konce 2. světové války jmenoval náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehku do nejvyšší možné vojenské hodnosti armádního generála. Celkem prezident povýšil 12 lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
Do hodnosti generálporučíka Pavel při příležitosti Dne vítězství jmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku, náčelníka vojenské kanceláře prezidenta Radka Hasalu a velitele velitelství pro operace Václava Vlčka.
Generálmajorem se stal ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Vladimír Posolda, dále ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych i zástupce Vlčka Jaroslav Míka, pak také ředitel sekce rozvoje sil ministerstva obrany Petr Milčický a velitel pozemních sil české armády Josef Trojánek.
Do hodnosti brigádního generála Pavel povýšil ředitele Pyrotechnické služby Policie ČR Karla Čadila, zástupce náčelníka Vojenské policie Pavla Hutáka a zástupce Milčického Davida Schreiera.
„Dnes zažíváme něco, co jsme si ještě před pár lety nedovedli představit. Nedaleko od nás tady v Evropě je válka. Jsme svědky opět toho, jak se agresivní režim, ruský režim snaží dobýt a získat a podrobit si jinou zemi,“ připomněl i premiér Petr Fiala (ODS) válečný konflikt na Ukrajině.
Z toho, co se stalo před osmdesáti a více lety za 2. světové války, podle předsedy vlády plyne jednoznačné poučení: „Nesmíme agresivnímu ruskému režimu dovolit, aby uspěl. A musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli, protože tím chráníme i svoje bezpečí a jedině tím zajistíme dlouhodobý mír pro naši zemi,“ míní Fiala.
„Odkaz pro dnešní Den vítězství, který si připomínáme, je dvojí. Jednak, že vítězství je závazek pro nás pro všechny, abychom se snažili na hrdinství našich předků navázat. A druhým je, že diktátorovi se nesmí ustupovat. Protože pokud se diktátorovi ustoupí, tak to ještě nikdy v historii nedopadlo dobře, a to bychom si zvláště v dnešní době měli uvědomit,“ řekl na Vítkově předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Dodal, že ho těší, že na akci dorazili senátoři napříč politickým spektrem. „Jsem přesvědčen, že pokud se jedná o bezpečí a o boj za svobodu, tak je potřeba, abychom drželi společně.
„Zatímco část Evropy osvobozená spojenci vedenými Spojenými státy, Francií, Velkou Británií a dalšími dostala po válce možnost rozvíjet se ve svobodných demokratických podmínkách, část osvobozená od fašismu sovětskou armádou se dostala pod vliv autoritativního režimu jiného druhu,“ podotkl prezident Petr Pavel na Vítkově s tím, že je dobré být ohledně historie objektivní a nenechat se unášet mýty.
Respekt a úctu si podle něj zaslouží všichni padlí, kteří působili jak na východní, tak na západní frontě i v domácím odboji, protože se zasloužili o poražení fašismu.
„Na druhou stranu je také dobré vědět, že to nebylo osvobození úplné a že po dlouhá desetiletí jsme čelili tlaku úplně jiného druhu,“ narážel Pavel na čtyřicet let totality a komunismu v Československu pod vlivem tehdejšího Sovětského svazu.
„Vidíme, že nedaleko od nás znovu probíhá agresivní válka proti suverénní zemi ve jménu ideálů, které jsou srozumitelné jenom agresorovi. A myslím si, že je naprosto správné, že se dnes stavíme za práva napadené země, tedy Ukrajiny, protože jsme to samé očekávali v roce 1938 a poté v roce 1939,“ našel prezident Petr Pavel při projevu na Vítkově paralelu mezi 2. světovou válkou a konfliktem na Ukrajině.
Na pražském Vítkově začal pietní akt k 80. výročí konce 2. světové války. Účastní se ho prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS), další politici a čelní představitelé armády. Při zahájení zazněla státní hymna.
„Přesně před 80 lety skončila druhá světová válka, ve které zahynuly miliony lidí – na bojištích, ve městech, v koncentračních táborech. Dnešní den by měl pro nás všechny být připomínkou, jakou cenu má svoboda a že mír není nikdy samozřejmost,“ uvedl šéf ANO Andrej Babiš.
Na řadě míst se předvede dobová technika. Třeba v Praze na křižovatce ulic Táborská a Petra Rezka se od 16:00 bude konat rekonstrukce bojů z Pražského povstání, do které se zapojí zhruba 400 účastníků z historických klubů v dobových uniformách a v civilním oblečení společně s množstvím dobové vojenské i civilní techniky. Kvůli akci bude v oblasti omezena automobilová doprava i MHD.
Také Přerov si připomene výročí bojovými ukázkami inspirovanými květnem 1945. Odehrají se pod hradbami i na řece Bečvě, v dobových uniformách se zde budou pohybovat vojáci wehrmachtu, SS a Rudé armády. Městem projedou vojenská vozidla, informovala radnice.
V Brně ve čtvrtek oslavy osvobození města vyvrcholí výstavou vojenské historické techniky Rudé armády a spojenců.
Premiér Petr Fiala uvedl, že si na Den vítězství připomínáme konec druhé světové války v Evropě „a především odvahu těch, kteří se postavili zlu, bojovali za mír a za naši svobodu“.
„Nesklonili se před diktátorem, nesložili zbraně, ale bojovali za to, aby dosáhli míru, který bude spravedlivý a dlouhodobý. Mír, svoboda a demokracie nejsou samozřejmé – chránit je, to je náš každodenní úkol,“ napsal v příspěvku na síti X.
Druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, který si vyžádal kolem 60 milionů lidských obětí, skončila v Evropě bezpodmínečnou a úplnou kapitulací Německa. Ta byla podepsána generálem Alfredem Jodlem 7. května 1945 ve francouzské Remeši, přičemž v platnost vstoupila následující den ve 23:01 středoevropského času. Sovětský vůdce Josif Stalin si však vynutil, aby zástupci německé armády podepsali kapitulační akt ještě jednou, 8. května 1945.
Němci podepsali kapitulaci podruhé na velitelství maršála Georgije Žukova v berlínské čtvrti Karlshorst. Ačkoliv dokument nese datum 8. května 1945, podle některých historiků byl podepsán krátce po půlnoci 9. května. Zdržení údajně způsobilo několik chybějících vět v ruské verzi textu, který bylo nutné přepsat.
Reklama
Reklama
