Hlavní obsah

Ohlašovateli šikany či korupce má krýt záda prostředník

Právo, Jan Martinek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zaměstnanci, kteří chtějí nahlásit protiprávní jednání svých nadřízených, by měli mít větší oporu v zákoně. A to nejen tehdy, když chtějí upozornit na korupční jednání: o prohloubení ochrany zaměstnanců se mluví i ve světle nedávné kauzy ministra Marcela Chládka (ČSSD), který z úřadu odchází proto, že údajně šikanoval podřízené.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Do vlády míří nařízení, které by se mělo stát částí služebního zákona a které vypracovalo ministerstvo vnitra. Jde o nařízení vlády „o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávních jednání“.

„Zaměstnanec musí mít možnost oznámit zločin bez rizika z represí. Proto například navrhujeme zřídit zákaz personálních, kárných i jiných postihů v souvislosti s oznámením. Tato otázka dosud není ve státní správě legislativně uspokojivě ošetřena,“ uvedla pro Právo mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková.

Zákon by se týkal i soukromých firem

Resort podle ní dále navrhuje například institut prošetřovatele – osoby oprávněné k přijetí a prošetření podaného oznámení. Nešlo by tedy o nadřízeného, ale v této fázi ani o policii.

„Whistleblowing“ (z anglického „varovné pískání“) se netýká jen korupčního chování. „Vztahuje se to na všechny typy protiprávního jednání,“ dodala Nováková. Materiál prošel připomínkovým řízením a čeká na projednání vládou.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) si ale myslí, že by kvůli whistleblowerům měl vzniknout nový, samostatný zákon, nikoliv tedy jen vládní nařízení.

„Shodli jsme se, že to vyřeší komplexní právní úprava, nikoliv jen prováděcí předpis. Jde nám o vyšší standard ochrany oznamovatelů, a služební zákon má své meze,“ řekl Právu Dienstbier.

Zákon o oznamování by se neměl týkat jen státní správy, ale i soukromých společností. Na limity služebního zákona ve věci ochrany oznamovatelů poukazují i poradci z nevládního sektoru.

„Je sice deklarováno, že státní zaměstnanec nesmí být vystaven žádným personálním a dalším opatřením, pokud podá oznámení, nicméně nikde již není stanoveno, komu by měl taková odvetná jednání hlásit a kdo by je měl řešit,“ uvedla členka Rady vlády pro boj s korupcí Lenka Franková ze sdružení Oživení.

„Kdo bude posuzovat, zda jsou v příčinné souvislosti s oznámením? Jak dlouho mu bude taková ochrana poskytována?“ ptá se.

Pozor na udavače

Nebezpečí podle ní spočívá také v tom, že podle služebního zákona by kromě prošetřovatele měl k oznámení mít přístup i nadřízený. Tedy například právě ta osoba, na jejíž nekalosti se upozorňuje.

„Skutečně nelze hovořit o důvěrném podání, které je obecně vnímáno pro motivaci oznamovatele jako zásadní. Ve Slovinsku identita oznamovatele stejně jako samotné oznámení musí zůstat tajné, o odtajnění rozhoduje soud,“ uvedla pro Právo Franková.

Ta navrhuje do nařízení zahrnout úpravu, že oznamovatel má možnost podat oznámení mimo linii svých nadřízených a oznamovatel by měl být důsledně anonymizován.

Někteří experti ale poukazují na to, že chráněna by měla být i druhá strana: někteří šéfové se mohou snadno stát terčem nepravdivého udání ze strany svých zaměstnanců. „Stále platí presumpce neviny a zákon o ochraně osobních údajů,“ upozornil člen Rady vlády pro boj s korupcí, právník Jakub Morávek.

Reklama

Výběr článků

Načítám