Hlavní obsah

NKÚ: Žádná koncepce, vysoké náklady. Tak rozdávalo ministerstvo kultury peníze na opravy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Ministerstvo kultury rozdělovalo peníze na opravy památek netransparentně a bez koncepce. U většiny akcí navíc rostly náklady i plánovaný čas rekonstrukcí. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů ministerstvo nerozhodovalo o výběru akcí, které podpoří, na základě svých priorit a řídilo se především požadavky příspěvkových organizací. Resort kritiku odmítá.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministerstvo kultury

Článek

"Pořadí akcí k financování se neřídilo přidělenými body. V některých případech měly akce neoficiálně přislíbenou dotaci ještě předtím, než žádost prošla hodnocením," uvedli kontroloři.

Ministerstvo si podle kontrolorů nestanovilo předem, jaké náklady se z dotací mohou zaplatit, a o jejich proplacení tak rozhodovalo operativně. Nestanovilo také maximální výši podpory, kterou mohou příspěvkové organizace získat, a neurčilo ani případnou výši zdrojů, kterými by se mohly příspěvkové organizace na dotované akci podílet.

Ministerstvo rozděluje prostřednictvím programů peníze už 13 let, přitom ale podle NKÚ dosud nevyhodnotilo výsledky. Starší ze dvou programů měl skončit v roce 2007 a vyhodnotit jej mělo MK v roce 2008. Dokumentaci programu ale pětkrát změnilo a termín ukončení programu posunulo až na rok 2017.

Může za to staré vedení

Peníze vyčleněné na tento program se postupně měnily z více než 2,6 miliardy korun na více než 8,8 miliardy korun. Druhý program byl prozatím prodloužen o tři roky a prostředky navýšeny z částky 1,9 miliardy na 3,6 miliardy korun.

Ministerstvo výtky odmítá. Mluvčí ministerstva Simona Cigánková tvrdí, že bodový systém měl jen doporučující charakter. Žádosti o dotaci nebyly podle jejích slov nastaveny dostatečně účinně a transparentně za předchozího vedení, nyní  se už hodnocení žádostí změnilo.

Zdržení realizací akcí, tedy i programů, bylo podle ní ze zcela objektivních důvodů, například odvoláním neúspěšných uchazečů, nebo nepředvídanými nálezy na stavbách historických objektů.

Reklama

Výběr článků

Načítám