Článek
Kontrola, kterou v souvislosti s pořízením registru zadala po nástupu do funkce v roce 2015 nová šéfka ÚZSVM Kateřina Arajmu, navíc zjistila, že smlouvu na zakázku uzavřel úřad bez výběrového řízení.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
„Centrální registr měl sloužit jako databáze všech soudních sporů, kterých se účastní jakákoli státní instituce. Podle zadání měl přinést zásadní finanční úspory, k čemuž ovšem kvůli nenaplněnosti daty nikdy nedošlo,“ uvedla mluvčí ÚZSVM Tereza Peprníková.
Celkem se ze státního rozpočtu utratilo více než 44 miliónu korun. V tomto případě šlo o plýtvání veřejnými prostředky.
Od centralizace právní agendy si úřad sliboval hlavně ušetření nákladů na soudní spory. Představa byla taková, že systém například zamezí duplicitě sporů se stejnými subjekty vůči více státním organizacím, vznikne možnost slučování sporů či dojde ke zlepšení vzájemné komunikace a informovanosti právních zástupců jednotlivých státních institucí.
Přitom ÚZSVM měl k dispozici analýzu zpracovanou počítačovou firmou, která upozorňovala právě na riziko, že registr nemůže být funkční, pokud se nepodaří zajistit spolupráci státních institucí pro vkládání dat. Podle Peprníkové činily náklady na pořízení registru 18 miliónů korun a údržba databáze, do níž za více než pět let státní složky nevložily jediný údaj, vyšla měsíčně na více než 415 tisíc korun.
„Celkem se ze státního rozpočtu utratilo více než 44 miliónů korun. V tomto případě šlo o plýtvání veřejnými prostředky, a proto ředitelka úřadu zastavila v roce 2015 veškeré platby za tento registr,“ upozornila Peprníková.
Jak doplnila, vnitřní kontrola následně zjistila, že před uzavřením smlouvy na pořízení a provoz registru nebylo provedeno zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách. „Zjištění z vnitřní kontroly byla v souladu se zákonem o finanční kontrole předána ministerstvu financí. ÚZSVM také podal oznámení o podezření ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku,“ uzavřela Peprníková.
Policie poslala případ k ledu
Policie po několikaměsíčním prověřování sice dospěla k závěru, že peněžní prostředky na pořízení a provozování registru byly vynaloženy neefektivně, a státu tak mohla být způsobena škoda. Nicméně policie případ poslala k ledu s tím, že se nejedná o podezření z trestného činu. Otázku absence výběrového řízení k zakázce pak policisté uzavřeli konstatováním, že i kdyby se jednalo o trestný čin, vzhledem k uplynulé době by byl už promlčený.
Rozhodnutí policie potvrdil následně šéf Obvodního státního zastupitelství Praha 2 Tomáš Svoboda, který zamítl stížnost ÚZSVM proti odložení. „Státní zástupce neshledává nic, co by vedlo k podezření, že by byl tento projekt pouze nějakým účelovým prostředkem, jak ze státního rozpočtu odčerpat další peníze. Nic nenasvědčuje tomu, že osoby, které se podílely na realizaci uvedeného registru, jednaly v úmyslu způsobit škodu na majetku státu, či by alespoň věděly, že taková škoda může jejich jednáním vzniknout,“ píše se v usnesení o zamítnutí stížnosti, které má Právo k dispozici.
Když někdo v rámci státní správy či samosprávy vymyslí projekt, za který stát utratí velké finanční prostředky, a tento projekt nebude nikdy funkční, stačí následně tvrdit, že vše bylo děláno s dobrým úmyslem.
Podle žalobce riziko, že projekt nebude úspěšný, nepochybně existuje u kteréhokoli projektu vyžadujícího zapojení dalších subjektů, vůči nimž realizátor projektu nevystupuje v nadřízeném postavení, a nemůže je tedy k zapojení do projektu přinutit.
„Všechny osoby odpovědné za vznik právního registru měly naprosto rozumný a logický důvod očekávat, že ostatní organizační složky státu se do projektu dobrovolně zapojí, protože právě tak se mají podle zákona chovat. Pokud by totiž byl projekt úspěšný, byla by výsledkem úspora desítek nebo i stovek miliónů korun ze státního rozpočtu,“ zdůvodnil dále Svoboda svůj náhled na věc.
Argumentace dobrémi úmysly
Upozornil přitom na to, že trestní, či alespoň pracovněprávní odpovědnost by měla být spíš hledána u těch, kdo projekt právního registru vědomě nevyužívali a tím ho odsoudili k zániku. „Právě takové jednání je možno považovat za porušení rozpočtových pravidel,“ uzavřel Svoboda.
ÚZSVMP v této souvislosti upozornil na to, že pokud trestní orgány přistoupí na argumentaci, že pořízení právního registru sledovalo legitimní cíl zlevnění a zefektivnění činností státních institucí, zanikla by trestní odpovědnost u všech takových projektů.
„V praxi by to znamenalo, že když někdo v rámci státní správy či samosprávy vymyslí projekt, za který stát utratí velké finanční prostředky, a tento projekt nebude nikdy funkční, stačí následně tvrdit, že vše bylo děláno s dobrým úmyslem,“ stojí ve stížnosti úřadu.