Článek
„Omezování se primárně dotkne nákladnějších oborů, jako jsou technické či přírodovědné,“ obává se předseda České konference rektorů Milan Pospíšil, který vede pražskou Vysokou školu chemicko-technologickou. Konkrétně se to podle rektorů může týkat třeba stomatologie, jaderné energetiky, polovodičových technologií, ale také práv či sociální práce.
Po letošních zhruba 70 tisících by se číslo přijatých studentů mohlo již příští rok propadnout na 59 tisíc.
K omezování musí školy přistoupit poté, co kabinet nevyslyšel žádosti o navýšení rozpočtu pro terciární vzdělávání o tři miliardy korun v roce 2027 a přidělil jim dokonce o 293 milionů korun méně než letos.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) tvrdí, že školám se o jednu miliardu korun zvýší finance v kolonce příspěvek na studenta, a to opakovaně v letech 2027, 2028 i 2029. Podle Pospíšila ale školy potřebují zvýšení v každém roce alespoň o tři miliardy korun.
Kvůli nedostatku financí se školy obávají odchodů odborníků, kteří výuku zajišťují. Platy akademiků jsou již nyní žalostné a do budoucna se budou oproti mzdám v ekonomice dále propadat.
„Stačí se podívat, v jakých odvětvích je vyšší průměrná mzda, právě tam začnou odborníci odcházet jako první,“ upozornil rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Lávička. Pospíšil jej z pozice šéfa Vysoké školy chemicko-technologické doplnil: „Příjmy špičkových technologů v průmyslu jsou mnohem vyšší, než jaké jsme schopni zaplatit na vysoké škole.“
Vedení vysokých škol nicméně slibuje, že příští školní rok se jim podaří výuku i její kvalitu udržet, aby netrpěli studenti, které již mají. Potíže ale „odnesou“ současní středoškoláci, kteří na vysokou školu v následujících letech teprve zamíří.
„Je to problém celé populace, dotkne se voličů vlády i opozice. Chceme, aby tohle chápaly české rodiny, obzvláště ty, které teď mají děti ve druháku, třeťáku a čtvrťáku na střední škole. O peníze na vysoké školy bojujeme za ně,“ nechal se slyšet Lávička a zdůraznil, že právě v následujících letech se k maturitě chystají silné populační ročníky.
V roce 2026 maturitu skládalo přibližně 80,6 tisíce středoškoláků, příští rok na jaře jich bude zhruba o čtyři tisíce více. Vysoké školy je ale nebudou moci přijmout. Česko přitom již nyní zaostává v podílu vysokoškolsky vzdělané populace. Ve věku 25 a 34 let má diplom pouhých 33 procent lidí, v Evropské unii je to o zhruba deset procentních bodů více.
