Článek
„Podle našich informací Iniciativa za kritickou akademii, jejíž podnět loni pravděpodobně vedl k tomu, že část studujících vyvěsila na budově palestinskou vlajku, letos v tomto termínu žádnou akci neplánuje. Akademie výtvarných umění tedy v souvislosti s výročím žádnou vlastní ani studentskou akci na půdě školy v tomto termínu neočekává a palestinské vlajky na budově školy vyvěšeny nebudou,“ řekl Novinkám mluvčí Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) Vít Novák.
Na AVU vloni nejprve 3. října proběhlo setkání pod názvem V Gaze semestr nezačíná a 7. října, tedy právě v den, kdy o dva roky dříve palestinští teroristé vtrhli do Izraele a povraždili tam na 1200 lidí, většinou civilistů, se na budově Školy architektury objevila i velká palestinská vlajka. Rektor Tomáš Pospiszyl následně uvedl, že akci respektuje a studenty pochválil, že vnímají světové události kriticky.
Po žhářském útoku v Pardubicích organizátoři ztichli
Propalestinské plakáty a vlajky se vloni v předvečer výročí 7. října objevily na 29 fakultách, 14 univerzitách či vysokých školách a jedné střední škole v Česku. Uvedla to organizace Prague For Palestine Youth, která se k akci přihlásila. Aktivisté požadovali ukončení akademické spolupráce s Izraelem a solidaritu s Gazou. Někteří členové organizace jsou spojeni se žhářským útokem v pardubické zbrojovce LPP Holding z 20. března 2026. Po jejich zadržení organizace utichla.
Značné kontroverze v kulturních kruzích vzbudily propalestinské plakáty vyvěšené na Akademii múzických umění v Praze (AMU), konkrétně na Filmové a televizní fakultě. Rektorka Ingeborg Radok Žádná na otázky ohledně opatření a případného opětovného vyvěšení propalestinských sloganů odpověděla vyhýbavě.
„Akademie musí zajišťovat kontinuálně bezpečný prostor pro své studující a zaměstnance. Má nastavená přiměřená pravidla používání prostor školy a je připravená zasahovat proti vyhrožování, násilí, diskriminaci či blokování výuky, zároveň však také chrání právo svobodně a pokojně vyjadřovat své názory,“ uvedla. Vloni nicméně akci označila za nevhodně načasovanou a společensky rizikovou.
VŠCHT proti vlajkám zakročí, UK opatření nechystá
Naopak vedení Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) se chystá proti případnému opakování zakročit. Její mluvčí Michal Janovský upozornil, že již loňské vyvěšení vlajky bylo aktem skupiny, která s VŠCHT nesouvisí a pouze zneužila otevřenost školy.
„Na tomto postoji se nic nemění. Letos budeme v daný den situaci na univerzitě důkladně monitorovat, aby se situace z loňska, pokud možno, neopakovala,“ upřesnil.
Vedení Univerzity Karlovy nemá podle její mluvčí Michaely Lagronové informace o žádných opatřeních, které by jednotlivé fakulty kvůli loňským akcím podnikaly. Vlajky se přitom objevily hned na několika z nich, například na fakultě pedagogické, matematicko-fyzikální, první i třetí lékařské či filozofické.
„Pokud jde o kroky jednotlivých fakult nebo projevy nějakých názorů, tak to je univerzita, svobodné prostředí, kde je pluralismus názorů poměrně důležitý a k žádné cenzuře by na nich docházet nemělo,“ uvedla Lagronová. Na reprezentativní budově Karolina podle ní 7. října zůstanou standardně pouze vlajky České republiky a Evropské unie.
UMPRUM mlčí
Na dotazy Novinek ani po opakovaných žádostech neodpovědělo vedení Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM), která se s předem nepovolenými propalestinskými projevy potýkala již na jaře 2024.
Ministerstvo školství očekává, že vysoké školy si coby autonomní instituce se situací poradí samy.
„Je na vedení jednotlivých vysokých škol, aby při případných akcích zajistilo dodržování právních předpisů a svých vnitřních pravidel a současně respektovalo akademické svobody,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Macura.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) vloni odmítl, že by se na akci vztahovala záruka akademických svobod, které se vztahují zejména k výuce, výzkumu či vnitřnímu chodu škol.
Útok Hamásu 7. října 2023
Ozbrojenci Hamásu a dalších palestinských skupin ráno 7. října 2023 prolomili hranici pásma Gazy a napadli přilehlé izraelské obce, vojenské základny a hudební festival Nova poblíž kibucu Re'im. Zabili přibližně 1200 lidí, většinou civilistů, a asi 250 dalších odvlekli do Gazy jako rukojmí. Byl to nejvíc obětí v Izraeli během jediného dne, a nejtěžší ztráta na životech Židů od holokaustu.
Izrael odpověděl rozsáhlou vojenskou operací v Gaze, která podle zdravotnických úřadů kontrolovaných Hamásem stála život desítek tisíc Palestinců, zdevastovala pásmo a vyvolala humanitární krizi. V říjnu 2025 vstoupilo v platnost příměří sjednané podle plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, na jehož základě byli propuštěni přeživší rukojmí. Trvalé politické řešení ale zůstává nejasné, Hamás se odmítá odzbrojit a vzdát se moci.

