Nemocnice začaly s transformací. V Praze zruší sto akutních lůžek a posílí onkologii

„V průběhu tohoto roku zavřeme 105 lůžek, z toho polovina jsou lůžka interní. Je tam i 20 lůžek intenzivní péče, kterých máme nadbytek. Šli jsme po datech, vytíženosti lůžek a efektivitě a našli jsme tato lůžka, která můžeme postrádat,“ řekl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl.

Pomůže to podle něj řešit i problém s přetěžováním lékařů a přesčasy. Služby se více zhustí a noční směny odslouží méně lékařů. V českých nemocnicích je přes 47 tisíc lůžek akutní péče, která se využívají na 60 procent, což je daleko pod průměrem zemí OECD.

„Posílit chceme na úkor těchto lůžek, která můžeme postrádat, onkologickou péči a péči o pacienty s neurodegenerativními chorobami, jako je Alzheimerovská demence a Parkinsonova choroba,“ vysvětlil Feltl.

Posilovat budou také adiktologii, paliativní léčbu a psychiatrii včetně míst pro dětské pacienty. Za dva roky by podle něj mohlo vzniknout 20 psychiatrických lůžek.

Feltl zdůraznil, že o této transformaci přemýšlel delší dobu, nepřišla nečekaně ani z pokynu pojišťovny. „Debata nebyla o tom, že něco škrtneme, ale o tom, že s někde ubere a jinde přidá,“ zdůraznil.

Podobný vývoj začal i v dalších nemocnicích.

Loni se spojila porodnice v mělnické nemocnici a neratovické nemocnici. Podle Karla Kantora, člena představenstva skupiny Vamed Mediterra, pod kterou nemocnice patří, se tím zvýšila kvalita a místní mají novou moderní porodnici.

„Stejně tak jsme rozhodli o sloučení obou nemocnic od příštího roku, což nám umožní nabídnout regionu velmi kvalitní a dostupnou zdravotní péči,“ řekl Kantor.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek zdůraznil, že netlačí na plošné změny v péči. S každou nemocnicí vyjednávají individuálně s ohledem na její možnosti, lokalitu a vytíženost pacienty. „Bude celá řada nemocnic, které nebudou lůžkový fond transformovat,“ mírnil obavy ze zavírání.

Tlak na centralizaci a změnu péče bez adekvátního navýšení úhrad kritizovala Asociace českých a moravských nemocnic.

Větší propojení čeká také nemocnice v Českých Budějovicích a Českém Krumlově, které jsou zřizované krajem. Pomohlo tomu podle hejtmana Martina Kuby (ODS) vybudování dálnice mezi městy.

„Umožní nám to věnovat se jednodenní chirurgii, která je trendem. Budeme brát operační týmy z Českých Budějovic, které ráno sednou do auta a dojedou do nemocnice v Českém Krumlově, kde to odoperují, a krumlovská nemocnice se pak může víc věnovat třeba rehabilitaci. Složitější operace se budou dělat víc v nemocnici v Českých Budějovicích,“ nastínil Kuba.

Stárnutí silných populačních ročníků podle něj zvýší poptávku po ortopedických operacích i rehabilitacích. Na rozdíl od jižních Čech ve většině krajů vedle sebe fungují městské, krajské, fakultní i soukromé nemocnice, což koordinaci péče komplikuje.

Kabátek uvedl, že se na obnovení smluv a změnách v péči dohodli i s nemocnicí v Sušici nebo Šternberku, kde se málo využívané dětské oddělení přemění na dětský stacionář. S dalšími jednají.

Větší centralizaci specializované péče, posilování jednodenních zákroků a zkracování hospitalizací považují pojišťovny, ministerstvo zdravotnictví i přední lékaři za přínosnou pro pacienty. Dostupnost se podle nich už nedá poměřovat jen vzdáleností nemocnice od bydliště.