Nejvyšší žalobce Zeman: Kauzu Čapí hnízdo protahuje pandemie

Uvedl bych to na pravou míru. Paní ministryně mi volala někdy před Vánocemi. Odkázal jsem ji na to, že se v té věci bude postupovat standardně tak, jak se postupuje vždycky. Tím myslím to, že se celá věc prošetří.

Zároveň vím, že Vrchní státní zastupitelství v Praze v dané věci postupuje, věc prověřuje, o čemž ministryně nemůže pochopitelně vědět, protože zeď mezi státním zastupitelstvím a ministrem spravedlnosti, co se týká informačních toků vyšetřovaných věcí, je poměrně vysoká a dosti neprůstřelná. Je to tak dobře, má to tak prostě být, oddělení justice od politiky. Na to konto jsem od ministryně dostal dopis, na vědomí, protože primárně byl určen Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Co mě trochu zarazilo, že značná část toho dopisu se potom ocitla v médiích.

Reagoval jsem na to tím, že komunikaci s ministryní, ať už se něco ocitne v médiích, či nikoli, podržím na profesionální úrovni. To znamená, že v okamžiku, kdy budu mít nějaký výstup, který budu moci ministryni předat, tak to učiním, a poté očekávám, že o tom bude zpravena i veřejnost.

Ono to chvilku trvá. Jen abych dopředu trochu zchladil nějaká přílišná očekávání, což jsem říkal i ministryni. Od doby, kdy se trestní stíhání zahajuje usnesením a kdy do něj musíte do výroku popsat nejen skutek, ale zejména do odůvodnění řádně zdůvodnit, co vás k tomu trestnímu stíhání vede. To znamená, že orgány činné v trestním řízení tam musí dát spoustu věcí, které v rámci prověřování zjistily.

Mnohdy včetně odposlechů, nebo přesněji výstupů z nich. Od toho okamžiku ty informace, bohužel, včetně naznačené vyšetřovací taktiky policie, se dostávají mimo ruce orgánů činných v trestním řízení.

Nemohu vám na to teď odpovídat, poněvadž je to součástí toho šetření. Tedy že jeho součástí je i porovnání informací, které se ocitly ve veřejném prostoru s tím, co se objevuje v různých dokumentech.

Řekl bych to asi tak a nechci se politiků nikterak dotýkat: Každý má, v uvozovkách, oblíbené nějaké vrchní státní zastupitelství. Takže když je příležitost, tak tuto svoji pozornost vůči tomu vrchnímu státnímu zastupitelství projeví.

Byl bych velice rád, abychom k těmto věcem přistupovali naprosto věcně. Státní zastupitelství jakožto orgán veřejné žaloby není politickým orgánem a nebude se těchto politických hrátek a přestřelek jakkoli zúčastňovat.

Z minulosti z toho, co se prošetřovalo, nevím o případu, že by se dovodilo, že informace unikaly ze státního zastupitelství, s výjimkou věcí, kde dochází k trestnímu stíhání některých státních zástupců.

V dané kauze jen musím poukázat na jednu věc, že, bohužel, do určité míry je veškerá práce ovlivněna tou pandemickou situací, kterou v současné době máme. Berme to v potaz.

Ano, je to již rok a měsíc, co jsem rozhodl ve věci, přesto nezbývá než vyčkat, až městské státní zastupitelství dospěje k nějakému výsledku.

Ze strany Vrchního státního zastupitelství v Praze jsou tam vykonávány dohledové prověrky a nemám informace o tom, že by tam byly neodůvodněné průtahy.

Jednou jsme spolu hovořili. Bylo to pracovní setkání, a musím říct, že se této věci vůbec nedotkl. Ale on se jí nedotkl ani na jakýchkoli jiných předcházejících pracovních setkáních.

Ano, což považuji za velice profesionální.

Po prvotním náporu se stalo to, že jsme začali vydávat opatření, kterými se podařilo práci státního zastupitelství upravit způsobem, že jsme i nadále fungovali a že se zamezilo šíření viru. Alespoň na jaře tomu tak bylo.

Na začátku poklesl trochu výkon. Ale brzy jsme se k němu vrátili a teď je státní zastupitelství jako celek v normálních kolejích. Potýkáme se s tím, že jsou výpadky státních zástupců, že čas od času někdo covid chytí a musí se separovat lidi, kteří s ním přišli do styku.

Ukázalo nám to na druhou stranu i nové možnosti. Například využití home officu, což je věc, která zůstane zachována i do budoucna, a také možnosti teleworkingu a videokonferencí. Osobně jsem tyto videoporady zkoušel již před covidem a moje zkušenost je taková, že je to dobrý nástroj na předání informací a špatný nástroj na řešení problémů.

Videoporady budeme využívat i nadále, jakkoli mně osobně porady, kde se setkáte a proberete věci s kolegy i mimo oficiální jednání, chybí. A myslím si, že to bude chybět celé společnosti.

Přirozeně byla covidem ovlivněna i práce policie. Nejen tím, že se rozdělila na týmy A a B, které se střídají v práci, což je velice rozumné rozhodnutí. Ale i při kontaktech při realizacích a následných výsleších mnoha svědků, kdy může dojít k nákaze. Musíme s tím takto žít, ale je to věc, která tu situaci komplikuje i v trestním řízení.

Pracovali jsme stejně jako všichni ostatní, tedy ve ztížených podmínkách. Ale jsou profese, které jsou na tom podstatně hůř. V tomto směru chci poděkovat všem, kteří se starají o nemocné, a i z osobní zkušenosti vím, že ta péče je velice složitá a těžká. Ten dík všem lékařům a zdravotníkům je za mě velice upřímný.

Moje představa a vlastně i plán pro tento i další roky jsou zkusit, aby se celá justice začala zabývat otázkou, které jednání v České republice kriminalizujeme, jakým způsobem, zda nastavené trestání není neúměrně přísné.

V tomto směru jsem velice rád za jednu ze zásadních novel, které byly za posledních deset let přijaty. Jde o novelu trestního řádu, jež zavádí na poli trestání rozšíření institutu dohody o vině a trestu na všechny trestné činy včetně zločinů. Navíc umožnila, že k této dohodě lze dojít i při jednání před soudem. Začíná se to projevovat, uzavírá se víc dohod o vině a trestu, což je podle mě velice dobře.

Myslím si, že v okamžiku, kdy se zjistí, že je to poměrně efektivní nástroj, tak si na to zvyknou všichni účastníci – státní zastupitelství, obhajoba, soudy.

Ano. A musím říci, že jsem spokojen, že se v uplynulém roce podařilo zase o trochu dál posunout peněžité tresty. Nyní se využívají ve více než dvaceti procentech případů, před pěti lety to bylo jen pět procent. To šlo hodně nahoru.

Číslem jedna je v tomto Okresní soud v Domažlicích, kde mají přes padesát procent uložených peněžitých trestů. A tam mě při osobní návštěvě překvapilo, že většina z nich je i zaplacena. Tímto směrem bych docela rád šel dál.

Pokud bychom se celorepublikově přiblížili hranici čtyřiceti procent, tak by to byl hezký úspěch.

Za dobu mého působení máme vyměněné téměř všechny krajské státní zástupce, oba vrchní státní zástupci jsou noví, respektive ten olomoucký (Ivo Ištvan) je staronový. A co se týká dalších změn, tak přijdou, poněvadž přichází generační změna. Začíná nám odcházet do důchodu celá jedna generace státních zástupců.

Co se týká mého nejbližšího okolí, tak budu hledat nového náměstka, protože ten dosavadní, Pavel Pukovec, zvítězil ve výběrovém řízení a stane se evropským delegovaným žalobcem.

Já teď nic neplánuji.

Ano, ale to nezávisí úplně na mně. Z mého pohledu nemám důvod odcházet.

Jsem rád, že i přesto, že ta situace byla složitá, se podařilo udělat několik větších kauz, které běží dobrým směrem. To hodnotím velice pozitivně. Budeme se s policií i nadále bavit o způsobu práce. Stále bych byl rád, kdyby se více úsilí nasměrovalo do vyhledávání trestné činnosti. Do budoucna se budeme bavit i tom, jakým způsobem potírat kriminalitu na síti, což je nová dimenze páchání kriminality, která se teď během pandemie rozvíjí ještě víc.

Je začátek ledna a na hodnocení je ještě brzo, k tomu potřebuji trochu čísel a zanalyzovat si to. Musím říci, že vidím určitě pozitivní vývoj v práci NCOZ, ale budeme se dál bavit o tom, jak to zefektivnit.

Víte, pro mě je těžké o tom hovořit, protože o těch změnách u policie slyším pořád, a dokonce jsme měli dva státní zástupce v jakési pracovní skupině na reformu policie, ale abych se vám přiznal, tak vůbec nevím, v jakém je to teď stadiu.

Pro mě je důležitá efektivita policie. Jestli se tím ta efektivita zvedne, tak budiž. Už dávno jsem ale policejnímu prezidentovi avizoval, že pro mě je nepřípustné, aby se třeba na tom ústředí Národního kriminálního úřadu shromažďovaly informace o kauzách. Musí to zůstat u jednotlivých útvarů a nesmí to jít dál, abychom zamezili tomu, že by šly informace ven. Tohle prostě nejde.

Navíc nemá cenu rozbíjet věci, které fungují. Je tam spousta útvarů, které velice dobře fungují. Pak je nutné se zamyslet nad tím, co přesně má dělat NCOZ, jestli ten útvar o devíti stech lidech je, či není funkční, jestli se dá, či nedá řídit, což byla moje kritika už na začátku, která celkem trvá.

Škodlivé jevy se projeví v jakékoli sociální skupině. Důležité je, že když se projeví, jsme schopni proti nim zasáhnout.

Z tohoto hlediska to považuji za velice pozitivní signál, bezesporu i o dobré práci policie, že se nebojí jít do této oblasti a že má ten výsledek, protože zasahujete proti pachatelům, kteří tu činnost policie, státního zastupitelství a potažmo justice znají. Proti kvalifikovanému pachateli se vždy zasahuje hůře. V tomto směru je nutné skutečně dát určitou poklonu těm zasahujícím státním zástupcům a policii a svědčí to o tom, že jsme schopni se s tím nějakým způsobem vypořádat.

Vždycky říkám jednu věc: zaplaťpánbůh jsme doposud neměli v České republice žádný teroristický útok. A přirozeně budu rád, když to tak zůstane. Česko v tomto směru dokáže dobře monitorovat různé aktivity prostřednictvím policie ve spolupráci s tajnými službami, kde to běží velice dobře. Zároveň máme mnoho trestných činů schvalování teroristických útoků, což považuji za velice odsouzeníhodné a velice společensky škodlivé. Proto se to také často trestně stíhá.

Potkáváme se zhruba co měsíc a tam se nějakým způsobem navzájem informujeme o otázkách legislativy, správy a obecně činnosti. Vztahy jsou to naprosto věcné, profesionální.