Článek
Za bytostné optimisty se považuje 16 procent lidí, dalších 56 věří, že věci dobře dopadnou. Absolutními skeptiky jsou čtyři procenta dotázaných a obavy ze špatných konců převládají u dalších 24 procent lidí.
Dvě třetiny optimistů (67 procent) se k optimismu hlásí celoživotně, třetina z nich naopak připouští, že zažila i období, kdy by se označila za pesimistu. „Naopak třetina pesimistů byli vždy pesimisté a dvě třetiny měly dřív i optimistické období,“ zjistila agentura.
K optimismu se lidé přiklonili nejčastěji vlastní aktivní snahou o pozitivní přístup, zatímco pesimisté si chmurný přístup vypěstovali na základě životních zkušeností, s postupujícím věkem, případně kvůli situaci ve světě.
Z průzkumu rovněž plyne, že nejvíce optimistů je ve věkové skupině od 30 do 44 let. Jde častěji o lidi s vyšším vzděláním i příjmem. Jako nejšťastnější skupina se dle prožívaných emocí jeví optimisticky založení jedinci ve věku mezi 45 a 64 roky. Častěji se na něco těší, nalézají vnitřní klid a naopak zažívají méně negativních emocí.
Snazší život optimistů
Ačkoliv jsou obě skupiny pohledem na svět odlišné, vzájemně se respektují. „Optimisté vidí pesimisty jako lépe připravené na rizika, kteří si ale škodí na zdraví a svým přístupem přivolávají špatný konec,“ shrnul průzkum. Pesimisté o sobě naopak tvrdí, že jsou připraveni na možná rizika a nehrozí jim zklamání.
Pesimisté nahlížejí na optimisty jako na ty, kteří motivují, zlepšují náladu, nevzdávají se a mají snazší život. S tímto hodnocením souzní i sami optimisté.
Anketa
Ti tak z průzkumu vycházejí jako šťastní lidé, z nichž někteří jsou i smutní. Naopak pesimisté jsou vesměs smutní lidé, byť část z nich je zároveň i šťastná.
„Pokud se rozhodnete být optimistou, budete žít šťastnější a radostnější život,“ dodala k výsledkům šetření, které proběhlo od 14. do 22. dubna, Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
