Hlavní obsah

Nejhorší je vidět úpadek a destrukci, tvrdil Kellner

Petr Kellner dával rozhovory jen vzácně. Soukromí si střežil, velkých akcí se až na výjimky neúčastnil. Proto byly tak sledované jeho úvodníky výročních zpráv PPF. Mohly poodhalit, kam Kellner, tak klíčový člověk pro svět byznysu, směřuje, jak smýšlí.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Petr Kellner na snímku z 23. srpna 2020.

Článek

Kromě toho se v nich objevovaly jeho soukromé fotografie, které ovšem nebylo možné publikovat. Právě ve zprávě za rok 2016 se nechal vyfotit se svým nejoblíbenějším předmětem – snowboardem –, který se mu v sobotu stal osudným.

„Proč snowboard? Protože jsme spolu na Aljašce sjeli krásné kopce,” připsal k tomu, proč si na focení prkno vybral za nejoblíbenější předmět.

Osobní byl i v poslední výroční zprávě, kde se nechal vyfotit u táboráku jako připomínku momentů, které prožil a které ho formovaly. „Život spočívá v tom, co skutečně děláme. Co naše práce přináší druhým. To skutečné, hmatatelné, co je vidět za námi, ve skutečnosti naznačuje, co bude před námi,” napsal k tomu.

Poslední zpráva, která byly vydána v polovině roku 2020, totiž reaguje na epidemii koronaviru. Úvodník v porovnání s těmi předchozími nevypočítává úspěchy a nezmiňuje čísla.

Jak nejbohatší Čech Petr Kellner ovládal klíčové firmy v Česku

Ekonomika

„Za dobu existence PPF ještě nikdy nebyl tak velký rozdíl mezi světem, který naše výroční zpráva popisuje, a světem, v němž se nachází. V roce 2019 se světu ještě dařilo,” napsal Kellner.

„Pro člověka, který jako já miluje tvořit a stavět, je nejhorší vidět úpadek a destrukci. Pandemie všem bez rozdílu ukázala relativitu věcí, které jsme považovali za zásadní a neměnné. Díky tomu teď všichni víc přemýšlíme o tom, co je v životě skutečně důležité. Rodiny, zdraví, svoboda. PPF ani já v takovém přemýšlení nejsme výjimkou. Nezapomínáme, odkud jsme vzešli a co jsme prožili."

Svoboda a pracovitost

Nad směřováním společnosti se koneckonců zamýšlel i v úvodníku o rok dříve. Věnoval ho změnám ve společnosti, kdy už přestává být důležité, co člověk dělá, ale jaký je jeho virtuální obraz.

„Novodobé ideologie mají tendenci omezovat svobodu, kreativitu a kritické myšlení. Věřím ale, že česká společnost, která tradičně stojí především na umu a pracovitosti zdejších lidí, v takovém světě obstojí,“ napsal. Dodal, že jeho generaci formovaly principy jako svoboda, pracovitost, podnikavost.

„V dnešní rozdělené společnosti stále více převládá zjednodušené vidění světa na úkor dialogu a vzájemného naslouchání. Příliš mnoho lidí se jen vzájemně utvrzuje ve své vlastní interpretaci světa. Někdy se už zdá, že světy na sociálních sítích a virtuální obrazy jsou důležitější než reálné činy. Nemyslím si to,” napsal v úvodu výroční zprávy za rok 2018.

Komu připadne Kellnerovo gigantické jmění

Ekonomika

Důležitost dialogu zmiňoval i v rozhovorech, kterých za dobu budování firem poskytl minimum. A vždy se spekulovalo, proč právě v tu dobu rozhovor dává, zda to souvisí s nějakou chystanou transakcí. V roce 2007 pro MF Dnes popsal, že jeho běžný pracovní den spočívá v povídání si s lidmi.

„Můj normální pracovní den, to jsou dvě tři schůzky a spousta přemýšlení. Ony schůzky přitom nejsou takové ty typické business obědy, spíš si s lidmi povídám. Mluvím takhle asi s deseti lidmi – celkem často,” řekl v rozhovoru pro Mf Dnes v roce 2007.

Na U-rampách není příjemné padat

Vzhledem k tomu, že si informace ze svého soukromí střežil a rozhovory dával jen málo, fotografie, ale i výroky, které pronesl, se opakovaly stále dokola, často bez toho, aniž by kdo tušil, zda stále platí. Nejzářnějším příkladem jsou jeho stará slova o tom, že jezdí s dětmi pod týpí. Jako příklad polidštění tvrdého byznysmena se tato věta objevovala v článcích o Kellnerovi dlouhá léta, aniž by bylo jasné, zda něco takového stále dělá. Po letech v Hospodářských novinách přiznal, že stále vyráží tábořit. „Děti to milují. Já si tím také připomínám dobu, kdy jsem vyrůstal, a chci to ukázat i dětem,” řekl.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Petr Kellner

Že je Kellner fanouškem sportu a přírody, ale nikdo nepochyboval.

V rozhovoru pro Mf Dnes v roce 2007 popsal, jak se učí surfovat. „Surf je ze všech sportů, co jsem kdy zkoušel, asi nejtěžší. Ve všem,” řekl. Ve stejném rozhovoru přiznal, že ho příliš nebaví golf. Je to prý časem, který vyžaduje, a nedá se přitom dělat s dětmi.

Pro Hospodářské noviny ve stejném roce pak popsal svou zálibu ve snowboardingu. Ten provozoval se svým tehdy patnáctiletým synem. „Na těch U-rampách a zábradlích není úplně nejpříjemnější padat. Na zábradlí jsem si málem zlomil nohu,“ prohlásil Kellner. Ze snowboardu se stal jeho nejoblíbenější sport.

Kellner zemřel v sobotu při havárii vrtulníku na Aljašce právě při snowboardingu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám