Hlavní obsah

Nechte nám všechny kýly a žlučníky, žádají malé nemocnice

Nejnáročnější operace postupně převést z menších nemocnic do vysoce specializovaných center – to je princip centralizace zdravotní péče, která v Česku postupně nabíhá od roku 2014. Jenže pro menší nemocnice to znamená méně operací a tím pádem také méně peněz od zdravotních pojišťoven. Proto chtějí, aby se některé zákroky přesunuly opačným směrem.

Foto: Shutterstock

Ilustrační foto

Článek

„Pod decentralizací si představujeme to, že jednodušší výkony by nebyly prováděny ve fakultních a velkých krajských nemocnicích, ale zůstaly by menším nemocnicím,“ popsal pro Novinky Michal Čarvaš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN).

Složité specializované operace by se tak přesunuly do specializovaných center ve velkých nemocnicích, k běžným zákrokům by ale měly mít naopak exkluzivní přístup menší špitály.

Co přesně by se mělo zařadit mezi jednodušší výkony, zatím není jasné, podle Čarvaše jde o zákroky, které - nedojde-li ke komplikacím - pro pacienta znamenají maximálně tři dny v nemocnici. To je například operace kýly, žlučníku nebo slepého střeva.

„Řada velkých nemocnic má daleko delší čekací doby na běžné úkony, jako je například operace kýly, než regionální nemocnice,“ popsal Čarvaš hlavní výhody navrhované „směny“. Menší nemocnice zároveň dělají tyto úkony levněji než velké špitály. AČMN proto navrhuje, aby přímo pojišťovny samy odesílaly pacienty s běžnými diagnózami do menších zařízení. „Takovou péči jsme schopni poskytovat stejně kvalitně jako velké nemocnice,“ doplnil Čarvaš.

Ministerstvo zdravotnictví připouští, že debaty na toto téma s nemocnicemi skutečně probíhaly a probíhají. „Úhradová vyhláška pro příští rok podobnou cestou jde, souhlasíme s tím, že část běžných úkonů by mohla být decentralizována. Určitě to ale nejde udělat stoprocentně,“ řekl Novinkám ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Hotovo má být v roce 2030

Podle Vojtěcha totiž do velkých nemocnic nechodí jen pacienti s nejkomplikovanějšími diagnózami, ale i s běžnými zdravotními problémy. Třeba proto, že mají velké zařízení jednoduše nejblíže. Zároveň jsou podle něj menší zákroky důležité i pro samotné lékaře, kteří tuto praxi potřebují, aby mohli kvalitně zvládnout nejnáročnější operace.

„Nemůžeme proto říct, že to jsou úkony, které nebudou velké nemocnice dělat,“ uzavřel Vojtěch.

Centralizace specializované péče v Česku probíhá už několik let, soustřeďují se hlavně na operace nádorů. Onkogynekologická centra fungují od roku 2014, pneumoonkochirurgická od roku 2018 a onkourologická od roku 2020. V posledních dvou letech se k nim přidala také centra zaměřená na chirurgii jater a slinivky, operace jícnu a chirurgickou léčbu nádorů konečníku.

Ministerstvo zdravotnictví koncem srpna představilo plán, podle něhož se mají i další náročné onkologické operace postupně soustředit do specializovaných center. První změny začaly platit v září s plnou centralizací operací jater, slinivky a jícnu.

Onkogynekologie a operace rakoviny konečníku mají být kompletně převedeny v roce 2027. V roce 2028 má být završena centralizace operací rakoviny plic. Celý proces chce ministerstvo dokončit do roku 2030, kdy má být završena také centralizace urologických nádorů.

Výběr článků

Načítám