Náročná oprava barokního chrámu na Plzeňsku: Sochy se restaurátorům rozpadaly v rukách

Zabrat jim daly především dřevěné sochy. „Byly v hrozném stavu, rozpadaly se,“ nastínil architekt Jan Soukup, jehož ateliér měl obnovu národní kulturní památky na starosti. Několikametrové postavy biskupů, svaté Trojice, andělů i světců bylo potřeba z interiéru přemístit.

„Naposledy se sochy restaurovaly ve třicátých letech a byly natřené barvou připomínající mramor. Jenže pod ní zůstali dřevokazní brouci a uvnitř vesele vegetovali. Když pak odborníci vzali díla do rukou, měli co dělat, aby je vcelku dostali do dílny,“ pokračoval.

Sochy zbavili nátěru, vyměnili poškozené části za nové a na povrch nanesli speciální barvu, takže znovu vypadaly jako kamenné. Z kostela se načas stěhovaly také obrazy, dobové lavice, jež později dostaly vytápěné podsedáky, i čtyři historické zpovědnice. „Museli jsme otevřít podlahu, protože do ní šly veškeré kabely. Nechtěli jsme zasahovat do zdí. Stejně jsme postupovali u plzeňské katedrály svatého Bartoloměje,“ vysvětlil architekt.

Naopak na místě zůstaly všechny oltáře. Hlavní dvacetimetrový s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, které je chrám zasvěcený, má mramorové sloupy. „Ty se musely vyčistit a znovu naleštit,“ doplnil s tím, že restaurátoři obnovili rovněž nástropní fresku.

Díky opravě dostal chrám původní výmalbu. „Bylo tady hodně vrstev, různé vzory. My jsme se ale snažili přiblížit Dientzenhoferově představě, takže jsou barvy tlumenější než předtím. A najednou například postranní oltáře nestojí u zdi, ale zapadají do prostor a působí plastičtěji,“ porovnal Soukup.

Největší barokní chrám postavený mimo Prahu byl vysvěcený roku 1775. Zmiňovaná rekonstrukce, jež trvala dva roky, tak byla zcela zásadní. „Kostel se opravoval na začátku dvacátého století a pak ve třicátých letech, jenže to přerušila válka. Tato akce byla rozhodně nejrozsáhlejší,“ potvrdil architekt.

Náklady se vyšplhaly na 84 milionů korun, přičemž drtivá většina šla z evropských dotací. Přispěly ale i Přeštice. Jejich starosta Tomáš Chmelík (STAN) proměnu duchovních prostor ocenil. Město chce národní kulturní památku více zpřístupnit veřejnosti a jedná s farností o pořádání společenských či kulturních akcí.