Hlavní obsah

Na Žofíně začaly Dny USA-EU

Právo, Tomáš Loskot, Michael Švec
Praha

Na pražském Žofíně začaly v pondělí tradiční dny USA a Evropské unie, na které přijela opět velká jména a jejichž hlavním mediálním partnerem je deník Právo. Ze zahraničí přijel například bývalý poradce amerických prezidentů David Axelrod, slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák či někdejší izraelský ministerský předseda Ehud Barak.

Foto: Milan Malíček, Právo

Předseda ústavního soudu Pavel Rychetský na konferenci Dny USA a Evropské unie na pražském Žofíně

Článek

Dvoudenní konferenci, kterou pořádá společnost Teleaxis Petra Kovarčíka, svým vystoupením otevřel předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ten varoval, že současný svět ohrožují netolerantní hnutí i ideologie zla a nenávisti, která není spojená s konkrétní zemí, ale náboženstvím. Zároveň upozornil, že problém ovšem není možné řešit bombardováním.

Upozornil také na rozvrat sociálního státu a na varovné signály přicházející z kapitálového světa, kdy si šéfové krachujících bank vyplácejí obří odměny.

Budeme rozhodovat i o Temelínu, děsí se Rychetský

„Vulgární liberalismus zkrachoval,“ prohlásil Rychetský. Dodal, že tento systém přitom privatizoval řadu sociálních sfér, které předtím spravoval stát.

Kritizoval také vývoj v EU. „Nastal postupný rozklad Unie,“ řekl. Je podle něj nezbytné překonat rozdíly mezi jednotlivými státy Unie a najít nejlépe duchovní pojítko mezi nimi.

Rychetský varoval, že společnost přenesla na soudy i záležitosti, o nichž se dříve rozhodovalo na obecní či politické úrovni. Uvedl, že také o dostavbě jaderné elektrárny Temelín nakonec bude rozhodovat Ústavní soud, ačkoliv jeho soudci nemají „potuchy o štěpení jádra“.

Mládek: Vzestup nových stran je nevídaný

Poslanec ČSSD a stínový ministr financí Jan Mládek v úvodu svého projevu upozornil na nebývalý vzestup nových politických stran, který nastal v říjnových volbách. Ve srovnání se sousedními státy podle něj jde o nebývalý nárůst voličské přízně.

Přesto není jiná možnost, než vytvořit koalici ve složení ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Zdůraznil ale, že nová vláda na tomto půdorysu by mohla Česko vrátit zpět na cestu evropské integrace. Dosavadní euroskepticismus pravicových vlád podle něj neměl racionální základ.

Euro do konce dekády

Nový kabinet je tak podle bývalého ministra zemědělství připraven podepsat fiskální kompakt, který naopak Nečasova vláda odmítala. Poslanec vysvětlil, že tento krok bude mít spíše symbolický význam. ČR se tak zařadí do užšího jádra zemí EU.

Budoucí koalice podle něj také potvrdí zájem ČR na přijetí eura, k němuž by mohlo dojít v letech 2019 nebo 2020.  Praha si podle poslance musí především uvědomit, že Unie pro ni zůstává hlavním exportním trhem.

Co se týče zahraničních obchodních vztahů, Mládek připomněl, že Česko má sice obrovský přebytek v obchodu s Německem, naopak ve vztazích s Čínou zaznamenává velký deficit. Zvýšit export do ČLR podle něj bude patřit mezi přední úkoly nové vlády.

Barak varoval před íránským jádrem

Bývalý izraelský premiér a ministr obrany Ehud Barak na Žofíně upozornil, že největším problémem pro Izrael zůstává íránský jaderný program.

Ačkoli může být s Teheránem uzavřena dohoda o zastavení jeho nukleárního vývoje, nebude tento program pod kontrolou, varoval. „Jaderný Írán bude děsivou zprávou pro celý svět,“ prohlásil Barak, někdejší frontový voják, ministr obrany, muž v izraelských encyklopediích označovaný za jednoho z nejvíc dekorovaných vojáků světa.

K otázce situace na Blízkém východě, kde stále nedošlo k uzavření mírových dohod mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, poznamenal, že „nejsme pesimisti, nejsme optimisti, jsme realisty“. Varoval ale, že nabírají na síle radikální kruhy v Sýrii, Íránu a také v hnutí Hizballáh v Libanonu.

Expremiér vyzval k nastavení nových pravidel pro vedení světa. Je podle něj třeba si uvědomit, že nastupují nové země, jako je třeba Čína nebo Indie. Spojené státy jsou i nadále vedoucí silou, vojensky i hospodářsky, ale vlivy dalších zemí rostou.

Prezidenta USA Baracka Obamu označil za mimořádně bystrého a chytrého člověka, jenž je ovšem hlavou supervelmoci v době, kdy propukly bouře v zemích jako Sýrie či Egypt.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám