Na vyhlazení Ležáků se letos vzpomínalo jen komorně

Kromě pokládání květinových darů, které do Ležáků poslal mimo jiné prezident republiky Miloš Zeman, Senát, Poslanecká sněmovna i vláda, proběhla modlitba za oběti ležácké tragédie a zapálení ohně (bez)naděje, který je symbolem stejnojmenné akce, v rámci níž se osudem dětí z Ležáků zabývají stejně staré děti ze současného Chrudimska.

V Ležákách ani letos nechyběla Jarmila Doležalová, rozená Štulíková (81), poslední přeživší z Ležáků. Pouze ona a její mladší sestra Marie vyhlazení obce přežily. S ostatními dětmi byly sice také zavlečeny do tábora Chelmno v Polsku. Smrti v mobilních plynových komorách, které se tam děti z Ležáků dočkaly, se obě vyhnuly, protože byly odeslány na převýchovu do Německa. Všechny ostatní obyvatele Ležáků nacisté zavraždili.

„Bohužel si na nic z doby před vyhlazením obce nepamatuji a ani nemohu, protože mi v té době ještě nebyly ani tři roky. Moje první vzpomínka, jen drobný útržek, je až z umývárny v Polsku, kde jsem chodila s jednou větší dívkou a hledaly jsme něco k jídlu,“ popsala Doležalová.

Vzpomínky na ležáckou tragédii se v neděli zúčastnila také místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Byla jsem už v Lidicích, ale tady v Ležákách jsem poprvé. Je tu neskutečná energie a atmosféra,“ zmínila Schillerová.

„Je důležité sem pravidelně jezdit a přitáhnout sem pozornost. Při pohledu do historie vidíme, že nyní máme již velmi dlouho mír. Jsme v takovém období, kdy si myslíme, že jsme natolik kultivovaní, že nemůže dojít k žádnému válečnému konfliktu. Ale opak je pravdou. A proto je potřeba jezdit na taková místa jako jsou Ležáky, protože tady si uvědomíte, že v srdci Evropy dokázal člověk na člověku spáchat takové hrůzy,“ vysvětlila vicepremiérka.

Ležáckou tragédii nepřežilo padesát jedna obyvatel. Třicet tři žen a mužů z Ležáků bylo zavražděno nacisty 24. června 1942, tedy před 79 lety, nedaleko pardubického Zámečku. Sedm osob z Ležáků a dalších více než čtyřicet spolupracovníků parašutistů zastřelili 25. června a 2. července 1942. Jedenáct dětí z Ležáků našlo smrt v plynových vozech ve vyhlazovacím táboře v polské vesnici Chelmno nad Nerem. Osada byla vyrabována, vypálena a kompletně srovnána se zemí jako trest za podporu výsadkové operace Silver A.