Hlavní obsah

Na Ústecku se přemnožil škodlivý motýl bekyně velkohlavá

Právo, Aleš Pelikán

Motýl bekyně velkohlavá, který je kalamitním škůdcem, se přemnožil na Ústecku. Jeho housenky jsou schopné zlikvidovat všechno listí na stromech.

Foto: Muzeum města Ústí nad Labem - Jiří Spružina, Právo

Samec (nahoře) a samice bekyně velkohlavé.

Článek

„V červnu a červenci loňského roku bylo možno pozorovat v nížinných polohách údolí řeky Labe stovky až tisíce samců vyhledávajících samičky. Tento masový výskyt byl pozorován i při veřejné muzejní akci s entomologem v přírodní rezervaci Sluneční stráň koncem července. Letos byly kalamitně napadeny obě lípy nacházející se v atriu Muzea města Ústí nad Labem,“ uvedl entomolog ústeckého muzea Jiří Spružina

Čeleď bekyňovití má v České republice celkem 16 druhů, z nichž v negativním smyslu prosluly dva druhy – bekyně mniška a právě bekyně velkohlavá.

Vzácných jasoňů u Bulhar na Břeclavsku přibývá

Domácí

„V současné době je stav bekyně mnišky napadající převážně jehličnaté stromy ve stavu latence, a nemusíme se tedy tohoto druhu bezprostředně obávat. Hrozba kalamity však přetrvává u její nejbližší příbuzné bekyně velkohlavé,“ uvedl Spružina.

Motýl má podobný vývoj, samci na rozdíl od samců bekyně mnišky nepoletují v podvečer a v noci, ale v odpoledních hodinách, přičemž vyhledávají málo pohyblivé samice sedící nízko na kmenech listnatých stromů, zejména dubů.

„Tento původně palearktický druh rozšířený od Evropy do východní Asie, severní Afriky, Turecka a Íránu byl zavlečen i do Severní Ameriky, kde se stal kalamitním škůdcem,“ popsal jeho rozšíření Spružina.

V Česku se šíří nové druhy klíšťat. Vědci prosí veřejnost o pomoc

Věda a školy

Na jižní Moravě a jižním Slovensku se bekyně velkohlavá masově přemnožuje periodicky vždy po několika letech. „Nicméně příroda je zde na takovouto kalamitní situaci zařízena tím, že současně se škůdcem se masově rozmnoží i jeho přirození predátoři, jimiž jsou zejména dva brouci – krajníci rodu Calosoma,“ doplnil entomolog.

Jenže krajník hnědý se stal v ústeckém okrese řídce a lokálně se vyskytujícím druhem a krajník pižmový nebyl v okrese Ústí nad Labem pozorován již 80 let a je zde s největší pravděpodobností vyhynulý. „Naštěstí stromy jsou schopny ještě koncem léta regenerovat a stejně tak na jaře příštího roku bez větších následků obrazit novým listím,“ dodal Spružina.

Reklama

Výběr článků

Načítám