Hlavní obsah

Na Ústecku se přemnožil škodlivý motýl bekyně velkohlavá

2. 7. 2020, 15:42
Právo, Aleš Pelikán

Motýl bekyně velkohlavá, který je kalamitním škůdcem, se přemnožil na Ústecku. Jeho housenky jsou schopné zlikvidovat všechno listí na stromech.

Foto: Muzeum města Ústí nad Labem - Jiří Spružina, Právo

Samec (nahoře) a samice bekyně velkohlavé.

Článek

„V červnu a červenci loňského roku bylo možno pozorovat v nížinných polohách údolí řeky Labe stovky až tisíce samců vyhledávajících samičky. Tento masový výskyt byl pozorován i při veřejné muzejní akci s entomologem v přírodní rezervaci Sluneční stráň koncem července. Letos byly kalamitně napadeny obě lípy nacházející se v atriu Muzea města Ústí nad Labem,“ uvedl entomolog ústeckého muzea Jiří Spružina

Čeleď bekyňovití má v České republice celkem 16 druhů, z nichž v negativním smyslu prosluly dva druhy – bekyně mniška a právě bekyně velkohlavá.

Vzácných jasoňů u Bulhar na Břeclavsku přibývá

Domácí

„V současné době je stav bekyně mnišky napadající převážně jehličnaté stromy ve stavu latence, a nemusíme se tedy tohoto druhu bezprostředně obávat. Hrozba kalamity však přetrvává u její nejbližší příbuzné bekyně velkohlavé,“ uvedl Spružina.

Motýl má podobný vývoj, samci na rozdíl od samců bekyně mnišky nepoletují v podvečer a v noci, ale v odpoledních hodinách, přičemž vyhledávají málo pohyblivé samice sedící nízko na kmenech listnatých stromů, zejména dubů.

„Tento původně palearktický druh rozšířený od Evropy do východní Asie, severní Afriky, Turecka a Íránu byl zavlečen i do Severní Ameriky, kde se stal kalamitním škůdcem,“ popsal jeho rozšíření Spružina.

V Česku se šíří nové druhy klíšťat. Vědci prosí veřejnost o pomoc

Věda a školy

Na jižní Moravě a jižním Slovensku se bekyně velkohlavá masově přemnožuje periodicky vždy po několika letech. „Nicméně příroda je zde na takovouto kalamitní situaci zařízena tím, že současně se škůdcem se masově rozmnoží i jeho přirození predátoři, jimiž jsou zejména dva brouci – krajníci rodu Calosoma,“ doplnil entomolog.

Jenže krajník hnědý se stal v ústeckém okrese řídce a lokálně se vyskytujícím druhem a krajník pižmový nebyl v okrese Ústí nad Labem pozorován již 80 let a je zde s největší pravděpodobností vyhynulý. „Naštěstí stromy jsou schopny ještě koncem léta regenerovat a stejně tak na jaře příštího roku bez větších následků obrazit novým listím,“ dodal Spružina.

Reklama

Výběr článků