Hlavní obsah

Na argentinský virus není vakcína ani léčba, ale pandemii experti nečekají

U varianty hantaviru Andes z Jižní Ameriky, která se nedávno objevila na výletní lodi MV Hondius, se uvádí smrtnost 38 až 50 procent. V důsledku nákazy po cestě z Argentiny do Evropy zahynuli tři pasažéři. Podle odborníků je to jediná varianta, která se přenáší z člověka na člověka, ale pouze v případě intenzivního kontaktu. Experti se tak neobávají, že by mohla vypuknout další smrtící pandemie. Připouštějí, že proti nákaze neexistuje vakcína a ani na léčbu nejsou stanoveny jednotné postupy.

Foto: Cynthia Goldsmith, Reuters

Hantavirus na snímku elektronového mikroskopu

Článek

„Z případů mezilidského přenosu hantaviru typu Andes, což je ten jediný, u kterého je mezilidský přenos opravdu popsán, vždy šlo o velmi úzký a dlouhodobý kontakt. Jedná se o zcela jiný druh přenosu než covid,“ odpověděl vrchní infektolog IKEM Petr Smejkal na dotaz Novinek, zda hrozí podobný scénář jako u onemocnění covid-19, které v letech 2020 a 2021 způsobilo globální pandemii.

Podobně odpověděl i epidemiolog Roman Prymula. „Andská varianta má sice popsaný přenos, jedná se ale o poměrně raritní záležitost. Je potřeba opravdu úzkého kontaktu,“ řekl Novinkám.

Podle Smejkala hrají roli i další okolnosti. „Jedná se o ty nakažené s rozvojem hantavirového kardiopulmonárního syndromu (onemocnění dýchacích cest a srdce, pozn. red.), individuálně to záleží na velkém množství faktorů, jako je věk či zdravotní stav,“ uvedl Smejkal. Zdůraznil také, že smrtnost u nemocí je pouze statistický údaj, nejedná se o univerzální pravidlo.

Andskou variantou se v Argentině nakazil i holandský pár, který onemocnění zavlekl na výletní loď MV Hondius. Ta v neděli dorazila do Evropy, její posádka byla evakuována, uvedena do karantény a loď čeká důkladná dezinfekce.

Hantavirů existuje přes 30 různých kmenů a většina z nich je mírnější než varianta Andes, která se rozšířila na výletní lodi Hondius. Některé z nich se vyskytují i v Česku. Nejsou ale přenosné z člověka na člověka a nákaza mívá podstatně mírnější průběh. Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje za posledních osm let 73 případů nákazy, u žádného pacienta však nedošlo k úmrtí.

Běžně se hantaviry vyskytují u hlodavců, k nákaze tak dochází při přímém kontaktu s infikovaným hlodavcem, s jeho trusem či močí. Některé kmeny hantavirů se objevují i v Čechách. Podle Smejkala však nejsou zdaleka tak agresivní jako varianta Andes. Na rozdíl od ní se také nešíří mezi lidmi a mají podstatně mírnější průběh.

„Spoustu let žádné úmrtí“

Na hantaviry zatím neexistuje certifikovaná vakcína ani specializovaná léčba. V případě nákazy se tak řeší pouze symptomy, a ty se liší podle konkrétního onemocnění. V závažnějších případech selhání ledvin nebo plic musí lékaři podle Prymuly přistoupit k dialýze nebo řízené ventilaci.

Infekce způsobuje dva hlavní typy onemocnění, hantavirový plicní syndrom a hemoragickou horečku, která poškozuje více orgánů včetně cév a ledvin. Podle SZÚ se rané stádium plicního syndromu může podobat chřipce, projevuje se horečkou, únavou, bolestmi svalů, nevolností nebo potížemi se zažívacím traktem.

„Stává se, že se někdo nakazí, pokud se dostane do kontaktu s infikovanou močí nebo trusem hlodavců,“ řekl Novinkám Smejkal. Podle něj se nakažená zvířata objevují zejména v jižních Čechách.

Podobně hovořil i Prymula. „U nás mají hantaviry velmi malou smrtnost, asi jedno nebo dvě procenta. Už spoustu let jsme ale neevidovali žádné úmrtí,“ uvedl.

Podle lékařů je nejdůležitější prevence. Tou je především hubení hlodavců a vyhýbání se kontaktu s jejich exkrementy.

Výběr článků

Načítám