Článek
Tradice, jež původně vznikla v roce 1976 ve Spojených státech, se drží i v Česku. Do letošního 25. ročníku mistrovství ČR ve stromolezení se registrovalo 38 závodníků, kromě českých zástupců přijeli i hosté ze Slovenska, Polska, Maďarska či Izraele.
„Je to poměřování sil závodníků, jejich dovedností, zkušeností a technik lezení. Jedná se o simulaci jejich práce a představení tohoto povolání. To, co předvádějí, je činnost, kterou dělají běžně při práci,“ vysvětluje Jakub Fanta, arborista a garant soutěže, kterou pořádá odborné sdružení Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu.
Do stromů ale soutěžící neřežou, pracují pouze se zalepenými pilkami, organizátoři stromy předem připravili a zabezpečili na plnění úkolů na celkem pěti stanovištích.
„Jde o instalaci lana do koruny, to je základ jejich práce, bez toho se do stromu nedostanou, další disciplíny jsou na čas - je to výstup po větvích a výstup po laně na rychlost, dále práce v koruně a záchrana zraněného. Poslední dvě jsou nejkomplexnější a nejzajímavější, tam jde opravdu o techniku a zkušenosti,“ vysvětluje Fanta.
Například při co nejrychlejším lezení po laně se musejí závodníci dostat do výšky 15 metrů a tam zazvonit na zvoneček. „Světový rekord je pod osm vteřin,“ uvádí pořadatel. Nejlepší český závodník to prý zvládá za zhruba 10 sekund. A kdo ví, třeba se letos překoná.
Nejvíc diváků v sobotu zřejmě přitahovala záchrana zraněného, který zůstal viset na laně ve vzduchu.
„Od chvíle, kdy závodník vleze do závodiště, má šest minut na to, aby sundal figurínu, která váží v našem případě okolo 90 kg, takže se opravdu jedná o váhu dospělého chlapa. Zároveň jí má poskytnout první pomoc, než přijede záchranka, vždycky je tam nasimulovaný nějaký úraz, tentokrát je to pád větve na lezce, který je v bezvědomí,“ popisuje pořadatel.
Před kamerou Novinek se při této záchraně předvedl mimo jiné Jiří Voda, čtyřicetiletý arborista z Horních Vilémovic nedaleko Třebíče.
„Je důležité neudělat žádnou technickou chybu, je tam hodně věcí, které se bodují, je potřeba na nic nezapomenout a dodržet časový limit,“ shrnuje, na co všechno musí při disciplíně myslet.
V oboru působí šestnáct let a mistrovství ČR vyhrál už pětkrát. „Dostal jsem se k tomu přes lezení po skalách. Dnes už to není jediný způsob, jak se k tomu dostat, dá se to i studovat ve škole. Je to pestrá práce a baví mě ten pohyb po stromech jako takový,“ přibližuje soutěžící.
Přiznává, že to může být i nebezpečné povolání, pokud lezec riskuje. Pracuje se proto běžně v týmu, aby v případě problému či zranění byl na místě někdo, kdo pomůže. „A nejdůležitější je nespadnout,“ směje se Voda.
Přibývá stromolezkyň
Stromolezení historicky a statisticky dominují muži, odhady uvádějí, že ženy tvoří přibližně 5 až 10 % profesionálních pracovníků v oblasti péče o dřeviny. Do oboru i na soutěže ale pomalu pronikají podle pořadatelů čím dál víc.