Článek
Motejlovými soupeři byli senátorka Jitka Seitlová, bývalý rektor ČVUT Jiří Witzany a předseda spolku Šalamoun John Bok.
Ombudsman zůstává ve funkci šest let, poslanci při jeho zvolení vybírají z návrhů prezidenta a Senátu. Ten navrhl Motejla a Seitlovou, prezident Václav Klaus přišel se jmény Witzanyho a Boka.
Institut ombudsmana byl zřízen v roce 1999, jako první jím byl v lednu 2000 zvolen právě Motejl. Ombudsman má za úkol hájit práva občanů před svévolí státních úřadů. Má právo vstupovat do projednávání konkrétních případů na úřadech včetně ministerstev, nemůže ale úřad k určité činnosti donutit. Na nedostatky může pouze upozornit nadřízený orgán či Sněmovnu, případně kauzu zveřejnit.
Před svým zvolením Motejl poskytl rozhovor Právu, v němž zhodnotil svou šestiletou práci ve funkci ombudsmana.
Jak hodnotíte své první období ve funkci?
Dopadlo to lépe, než jsem na začátku předpokládal. Věděl jsem, že funkce ombudsmana bude velmi těžko uplatnitelná v soustavě orgánů. Myslím si, že jsem si přesto své místo našel, a to poměrně rychle.
Zaznamenal jste ve funkci nějaké změny v přístupu občanů?
Teď se na nás obracejí jiní lidé než na začátku. V prvních měsících to byli občané, kteří po mně chtěli, abych napravil hříchy za posledních 50 let. Byly to starší ročníky, jimž ukřivdili opakovaně. V druhé fázi se zájem na nápravu křivd přesouval do reálného času, k mladším lidem. Z minulosti jsme se přesunuli do budoucnosti.
Jak k vám přistupují politici?
Vzali mě na vědomí. Museli. K mým podnětům přistupují rozumně. Největší zájem o ombudsmana vykazoval ale celkově Senát. Pravidelně požadoval mé zprávy a jednal o nich. Sněmovna zavalená jinými problémy výkon mé funkce nijak výrazně nekomentovala. Vím ale, že leccos projednávaly její výbory.
Budete usilovat o posílení svých pravomocí?
Ne, není to můj cíl. Princip ombudsmana není založen na pravomoci rozhodovací. To by byl nový státní orgán, který by rozhodoval a nařizoval. Což nemá smysl. Ombudsman se má zas a znovu dobývat do těch polozavřených dveří, argumentovat, přesvědčovat, někdy i pranýřovat úřady. Měl by chtít, aby právě úřady uznaly případně své chyby a v budoucnosti se podle toho chovaly.
Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?
Ten včerejší. Ne, žertuji. Je jich ale mnoho a každý z nich považuji za úspěch. Nejednomu z těch 30 tisíc stěžovatelů jsme v jeho záležitosti pomohli. Neříkám všem, ale mnohým. Nejednomu úřadu jsme vymáchali čumáček v loužičce, co nadělal. Tím jsme ušetřili budoucí problémy dalším občanům, nezřídka prostě omezili aroganci některých státních institucí. Kdybych mohl jmenovat jen jeden případ, kde ombudsman uspěl, tak je to třeba protlačení projednávaní náhrad za pozemky pod dálnicemi až do vlády. A spojován budu asi stále se svým odmítavým postojem k regulaci nájemného.
Kdo je Otakar Motejl:
Narodil se 10. září 1932 v Praze.
Vystudoval práva na Univerzitě Karlově, od roku 1958 působil jako advokát.
V letech 1966-1968 pracoval jako vědecký pracovník Právnického ústavu ministerstva spravedlnosti.
Od září 1968 do dubna 1970 působil jako soudce Nejvyššího soudu v Praze.
V prosinci 1989 byl zvolen členem komise Federálního shromáždění pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu.
Od ledna 1990 do prosince 1992 byl předsedou Nejvyššího soudu ČSFR, od února 1993 do srpna 1998 předsedou Nejvyššího soudu České republiky.
Od srpna 1998 do října 2000 byl ministrem spravedlnosti.
Ombudsmanem je od 18. prosince 2000. Není členem žádné politické strany.