Modernizace tanků drhne, chybí součástky

Vojenský podnik VOP CZ z Nového Jičína, který zakázku za více než miliardu dostal, se hájí, že je v tom nevinně: chyběly mu důležité součástky systému řízení palby, konkrétně zaměřovače velitele a střelce, od italské firmy Leonardo.

„Není vinou vedení VOP, že nějaká firma neplní závazky a nedodá komponenty pro tank, a ať se vymlouvá na covid, nebo na povodně, tak na splnění toho závazku tu čekají více než rok,“ řekla před 14 dny při návštěvě továrny VOP ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Dočasně pověřený ředitel podniku Martin Šturala Novinkám řekl, že z Itálie, která byla na jaře sužována povodněmi, přišly už první dodávky a že se modernizace znovu rozeběhla. „Problémy zapříčinila firma Leonardo z důvodu zpoždění dodávek elektronických komponent. Došlo k přeplánování harmonogramu, ale konečný termín plnění modernizace tanků T-72 je zachován na konec roku 2025,“ dodal.

Nicméně ministerstvo přiznalo, že vojáci si budou muset počkat, protože první modernější tanky měli dostat už v letošním roce.

„Došlo k posunutí termínu dodávek prvních tanků z roku 2023 na rok 2024,“ řekla Novinkám tisková mluvčí obrany Simona Cigánková.

Smlouvu na technické zhodnocení tanku ministerstvo po­­depsalo už v roce 2020 s tím, že se životnost tanků prodlouží do roku 2030. Armáda doufá, že v té době už bude používat německé tanky Leopard.

Letos vojáci dostali prvních 15 kusů starších Leopardů 2A4 od německé vlády. Ministerstvo obrany už také začalo vyjednávat s německým ministerstvem i výrobcem o nákupu 77 nejnovějších strojů 2A8.

Tank T-72 se ve VOP modernizuje už podruhé. První mo­­­dernizace začala v roce 1995 a skončila v roce 2006. Armáda měla v 90. letech ve výzbroji stovky tanků T-72 a původně jich chtěla pře­dělat 350, nakonec slevila na 140 kusů za 19 miliard korun.

Modernizace se ale protáhla, a to hlavně kvůli tomu, že zakázku na systém řízení palby dostala italská firma Officine Galileo, kterou před časem koupil koncern Leonardo a která neměla se systémem řízení palby pro tanky zkušenosti. Vývoj proto trval až do roku 2000 a první stroje se začaly vyrábět až o tři roky později.

Armáda si nakonec objednala jen 33 kusů. Náklady se vyšplhaly až na 150 milionů za kus, což byl více než trojnásobek obvyklé ceny za modernizovaný tank.

Vojenští odborníci sice modernizaci tanku a hlavně povedenou výměnu motorů nakonec chválili, ale jinak je tento předražený a zpožděný projekt považován za ukázku toho, jak by se to dělat nemělo.

„Nakonec to byla povedená modernizace, ale to bylo před 15 lety. Nyní modernizace dává smysl už jen kvůli udržení schopností vojáků, aby mohli na něčem cvičit. Jinak ten tank nemá žádnou perspektivu,“ řekl Novinkám šéfredaktor armádního časopisu ATM Michal Zdobinský.