Místo náhrobku strom. Pod Lysou horou vzniká první přírodní pohřebiště v kraji

S nápadem založit první alternativní místo pohřbívání v moravskoslezském regionu přišel spolek Na druhý břeh.

„Chceme vnést nového ducha a novou formu do jednoho z nejdůležitějších okamžiků v našich životech – do rozloučení se s příbuznými, kteří zemřeli a které jsme milovali. Obřadní síně a kostely nejsou úplně to, s čím souzníme,“ popisuje jedna ze čtyř iniciátorek nápadu Iveta Šugárková.

„Místo těchto studených, neosobních prostor chceme využít krásu a atmosféru přírody a v ní přirozeně uzavřít cyklus lidského života,“ dodala.

Najít pro přírodní hřbitov vhodné místo zabralo spolku několik let.

„V Ostravě na hřbitovech už nebyla kapacita. Tady na místním hřbitově v Lubně je louka zčásti podmáčená a nemůže se na ní klasicky pohřbívat, a tak nám město vyšlo vstříc a uzavřelo s námi letos v dubnu smlouvu,“ říká iniciátorka.

Zdejší hřbitov se nachází v podhůří Beskyd, na dohled od nejvyššího vrcholu, Lysé hory. I proto nově vznikající pietní místo dostalo název Vzpomínky pod Lysou.

Louka o rozloze 2000 m2 je obklopená stromy, prošla již terénními úpravami a připravuje se na další adaptace, třeba dlažbu z říčních oblázků či postranní lavičky na sezení.

„Zatím máme položené základy, díky tomu jde už vidět tvar budoucího obřadního místa, jehož střed bude tvořit velký centrální kámen. Kolem, kde je teď tráva, budou květinové záhony,“ přibližuje Šugárková budoucí podobu.

Realizace vyjde podle spolku na částku zhruba milion korun. Náklady dosud hradí jak ze svých zdrojů, tak z podpory Nadačního fondu Křídlení. A hledají i další podporovatele.

Na přírodním pohřebišti je možné ukládat jen zpopelněné ostatky. Ty se však nerozptylují na plochu, jako je tomu například na rozptylových loučkách, ale ukládají se do půdy ke kořenům stromů či květin.

„A to buď přímým vsypem popela, nebo v ekologicky rozložitelných urnách,“ přibližuje Šugárková, která je zároveň obřadnicí a vede smuteční obřady.

Na zesnulé zde budou odkazovat malé dřevěné tabulky upevněné ke kmenům stromů nebo kameny umístěné u místa vsypu. Pozůstalí tak budou přesně vědět, kde ostatky leží.

„Přírodní pohřbívání se vrací k přirozenému cyklu Země, protože Země tvoří bez odpadu. A tak ani lidské ostatky nemusí být nikde zbytečně konzervovány, aby pak vyžadovaly neustále další a další energii na údržbu. My naopak vrátíme lidské ostatky Zemi, kam patří,“ vyzdvihuje šetrný přístup k přírodě.

A šetrné je „zelené pohřbívání“ také po finanční stránce.

„Na rozdíl od mramorových náhrobků, jejichž pořízení stojí několik desítek tisíc korun navíc k pronájmu či koupi pozemku na hřbitově, pronájem zdejšího místa stojí řádově tisíce korun na deset let a pozůstalí nemají žádné starosti s další údržbou,“ přibližuje.

Ani samotné smuteční obřady podle spolku nemusí probíhat tradičním způsobem a na tradičních místech, dokonce ani na místě posledního odpočinku zesnulého.

„Obřady se můžou konat kdekoli, kde budou lidé chtít, a majitel místa s tím bude souhlasit, třeba v lese, u řeky a podobně. Otevíráme možnost, aby pozůstalí do celého důležitého okamžiku rozloučení vnesli svou kreativitu a fantazii a měli odvahu opustit zaběhlé zvyky a autority, které nám říkají, co je správné,“ uvedla Šugárková.

Ač ještě nemá „zelený hřbitov“ svou finální podobu, už se spolku ozývají první zájemci, kteří by zde rádi pro své zemřelé uskutečnili poslední rozloučení. Třeba žena, jejíž manžel leží zpopelněný už několik let v urně ve skříni. Pár neměl potomky a zároveň nesouzněl s klasickým přístupem k pohřbívání.

Hřbitovy s podobným konceptem fungují již v několika dalších městech v Česku - v Praze, Brně či Olomouci.

Například v hlavním městě jsou přírodní pohřebiště Les vzpomínek a Louka vzpomínek součástí ďáblického hřbitova. U kořenů stromů jsou zde v ekologicky rozložitelných urnách uloženy ostatky více než 600 lidí.