Článek
(V části textu jsme opravili chybu, kdy jsme místo o výtce psali o důtce - pozn. red.).
Podle Benešové soudkyně chybovala, když vydala trestní příkaz, aniž by byla vina obviněných spolehlivě prokázána. „Svůj závěr soudkyně založila na znaleckém posudku o ceně nemovitosti, který však nebyl pro trestní řízení použitelný. Dle ministryně šlo o pochybení relativně závažné, neboť obvinění, kteří byli později obžaloby zproštěni, kvůli němu po státu nárokovali přes 21 milionů korun jako náhradu újmy,“ popsal podstatu případu NSS.
Ministryně nechtěla případ řešit v kárném řízení, výtka jako mírnější trest byla podle ní dostačující. Soudkyně se proti potrestání bránila žalobou a pražský městský soud jí vyhověl s tím, že trestat soudce má v kárném řízení nezávislý kárný senát, ne ministryně. Výtka za rozhodovací činnost prý zasáhla do profesní sféry soudkyně i do nezávislosti justice.
NSS měl ale opačný názor, uložení výtky totiž nevnímá jako principiálně vyloučené, protože soudce se proti ní může účinně bránit žalobou u správních soudů. „Správní soudy dají orgánům moci výkonné patřičné limity při ukládání výtek za pochybení týkající se rozhodování a zajistí, aby z nich výkonná moc nevybočila,“ vysvětlila předsedkyně senátu Eva Šonková.
Výtka může podle verdiktu padnout za pochybení, které nepostačí na kárné řízení, ale mohou i tak ohrozit důvěru v justici. „Výtka v žádném případě nesmí být nástrojem k ovlivňování výsledku řízení či obsahu rozhodnutí soudu ani k prosazování politických cílů,“ zdůraznil soud.
Kárný senát odmítl potrestat soudce, který poskytl informace o brněnské bytové kauze
