Článek
Dosavadní doporučující tabulka pro výpočet výživného dětí již neodpovídala aktuální soudní praxi, a proto ministerstvo spravedlnosti nechalo zpracovat novou. Ta zohledňuje v praxi dosahovanou výši výživného a přihlíží také k obdobným zahraničním pomůckám.
Tabulka by podle ministerstva měla napomoci bezproblémovému, a pokud možno mimosoudnímu řešení výše alimentů. „Tabulka je zamýšlena jako nástroj pro veřejnost, aby rodiče mohli po rozpadu vztahu sami dospět k vhodné výši výživného,“ řekl Jakub Sosna z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti s tím, že se tak předejde nezkresleným a irelevantním představám o výši výživného.
Pro standardní případy
Autoři poukazují na to, že při využití tabulky je třeba dbát na její limity. Těmi mohou být speciální okolnosti, jako kupříkladu podíl nového partnera rodiče na uspokojování potřeb rodiny. Tabulka také nepracuje se skutečnostmi, které mohou mít vliv na strukturu výdajů jednotlivých domácností, tedy například náklady na dopravu, konkrétní výdaje na energie, ale s takovými věcmi, jakými je bydlení v nájmu či ve vlastním.
Tabulka pracuje se standardními případy. Není tak využitelná třeba pro děti, které mají z vážných zdravotních důvodů vysoké odůvodněné potřeby, nemusí být bez dalšího dostačující ani u rodičů s nadstandardními příjmy.
Takových okolností, které je třeba před prací s tabulkou nastudovat, je ale více a vždy záleží na okolnostech případu. Jakub Sosna uvádí, že tabulka slouží pouze jako vodítko a není možné v ní zohlednit všechny ojedinělosti případů. „U každého případu existuje řada faktorů, které musí být hodnoceny individuálně,“ uvedl. Jaké další okolnosti mohou výpočet alimentů ovlivnit? Ty lze najít v Manuálu pro práci s doporučenou tabulkou k určování výživného dětí, které ministerstvo spravedlnosti připravilo.
| Doporučující tabulka | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Etapa | Věk dítěte | 1 vyživovací povinnost | 2 vyživovací povinnosti | 3 vyživovací povinnosti | 4 vyživovací povinnosti |
| Předškolní věk | 0–5 let | 14 % | 12 % | 10 % | 8 % |
| I. stupeň ZŠ | 6–10 let | 16 % | 14 % | 12 % | 10 % |
| II. stupeň ZŠ | 11–15 let | 18 % | 16 % | 14 % | 12 % |
| SŠ a vyšší vzdělávání | 16 a více let | 20 % | 18 % | 16 % | 14 % |
| Kontrolní částka | Pevná spodní hranice | 66 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší) | 55 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší) | 50 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší) | |
Jak spočítat výši výživného podle nové tabulky?
Při výpočtu vhodné výše výživného je třeba následovat několika kroků. Tím prvním je určení čistého příjmu rodiče, jehož vyživovací povinnost chceme vyčíslit. Druhým krokem je pak zařazení dítěte do jedné ze čtyř příslušných životních etap, které tabulka vymezuje. Dále se stanoví počet vyživovacích povinností, které rodič má, a to včetně dítěte, jehož výživné se vyčísluje.
Výpočet
Nyní se mohou protnout příslušný řádek životní etapy dítěte s příslušný sloupcem počtu vyživovacích povinností. Protnutím těchto hledisek v tabulce dojde k určení podílu z průměrného čistého měsíčního příjmu vyjádřeného v procentech.
Uplynuly-li od předchozího určení výživného více než 3 roky, ale dítě zůstává ve stejné životní etapě, je vhodné hodnotu podílu z příjmu navýšit o 1 %.
Následně se hodnota podílu z příjmu (v %) vynásobí s hodnotou průměrného čistého měsíčního příjmu vyděleného 100. Tím se získá předběžná částka výživného, se kterou se dále pracuje.
- podíl z příjmu (v %) x (příjem/100) = předběžná částka výživného
Tabulka při výpočtu také zohledňuje míru péče o dítě, přičemž jde o to, v jaké míře se rodič, jehož vyživovací povinnost je řešena, o dítě reálně stará a obstarává jeho obvyklé potřeby. Čím významnější tato péče je, tím méně poté rodič bude v rámci výživného platit. „Existuje obava, aby k tomuto počtu nedocházelo mechanicky,“ podotkl Sosna s tím, že započítáno by však mělo být takové zapojení rodiče, které je spojeno typicky s celodenním pobytem dítěte u tohoto rodiče a také s pravidelnou úhradou jeho obvyklých potřeb při péči a styku. Na označení typu péče pak podle ministerstva nezáleží.
Výpočet
Podíl péče povinného rodiče se určí tak, že se počet dnů, které s ním dítě tráví, pokud odpovídá reálnému podílu povinného rodiče na úhradě obvyklých potřeb dítěte, vydělí číslem 30,4, přičemž počet těchto dnů lze vyjádřit maximálně hodnotou 30,4. Výsledek (podíl péče) se následně odečte od hodnoty 1. Získanou hodnotou se vynásobí předběžná částka výživného, čímž se získá částka výživného v závislosti na péči.
- počet dní v měsíci s povinným rodičem (max. 30,4)/30,4 = podíl péče
- (1-podíl péče) x předběžná částka výživného = částka výživného v závislosti na péči
V případě více dětí je třeba výpočet provést ve vztahu ke každému dítěti samostatně.
Jelikož Sosna uvádí, že je důležité myslet i na kvalitu života rodiče, jenž je povinný výživné vyplácet, tabulka v posledním řádku pracuje i s tzv. kontrolní částkou. Ta představuje peníze, které by měly povinnému po zaplacení výživného zbýt. „Cílem není dosahovat nereálně vysokých částek, a i proto bude pro výpočet kontrolní částky využito dvou metod,“ uvedl Sosna s tím, že platit pak bude ta částka, která bude pro platícího příznivější.
Výživné nesmí překračovat přijatelnou hranici
Posledním krokem v rámci manuálu pro práci s tabulkou je jakési zkorigování výsledné částky a ujištění, že nepřekračuje přijatelnou hranici. Alimenty na dítě by se při využití tabulky měly pohybovat podle věku a počtu vyživovaných od osmi do dvaceti procent.
Výpočet
Jak bylo řečeno, při kontrole se následně pracuje již jen s tou kontrolní částkou (vzešlou z výše popsaných metod stanovení), která je vyšší. Odečtením kontrolní částky od částky průměrného čistého měsíčního příjmu se získá částka, kterou by celkové výživné zpravidla nemělo přesáhnout.
- čistý příjem - kontrolní částka = orientační maximální výše výživného
V případě, kdy dosud předběžně stanovené výživné převyšuje zjištěnou orientační maximální výši, je vhodné zvážit následnou korekci. Ta je s větším počtem vyživovacích povinností o to složitější.
Výpočet
V případě více vyživovacích povinností se nejprve stanoví součet podílů z příjmu (v %), které odpovídají v tabulce jednotlivým vyživovacím povinnostem (dětem). Orientační maximální výše výživného se tímto součtem podílů z příjmu (v %) vydělí. Abychom pak získali korigovanou částku výživného připadající na konkrétní dítě, vynásobíme získanou mezihodnotu hodnotou podílu z příjmu (v %), který danému dítěti dle tabulky přísluší. Tím dojde k distribuci maximálního množství peněz v poměrech dle tabulky mezi jednotlivé děti.
- orientační maximální výše výživného/součet podílů z příjmu (v %) = mezihodnota
- mezihodnota x podíl z příjmu (v %) = výše výživného pro konkrétní dítě
V případě více vyživovacích povinností, kdy je celková částka výživného v závislosti na péči vyšší než orientační maximální výše výživného, se pak použije hodnota orientační maximální výše výživného rozdělená v poměru zohledňujícím jak poměr podílu z příjmu, který danému dítěti dle tabulky přísluší, tak poměr výživného připadající na konkrétní dítě v závislosti na péči.
- částka výživného na konkrétní dítě v závislosti na péči/součet částek výživného pro všechny děti v závislosti na péči = mezihodnota
- mezihodnota x orientační maximální výše výživného = výše výživného pro konkrétní dítě
Alimenty od státu pobírá jen 7400 lidí
Konkrétní příklad
Zaměstnanec s čistým příjmem 16 500 Kč má 3 děti z prvního vztahu ve věku 7, 11 a 16 let, na které je povinen platit výživné (rozsah péče a styku zanedbáváme). Současně má z dalšího vztahu dítě ve věku 2 let.
Kontrolní částka je 11 778 Kč. Orientační maximální celkové výše výživného je 4722 Kč (16 500–11 778). Předběžné výživné na všechny děti před korekcí kontrolní částkou je 7260 Kč, tedy by mělo dojít ke korekci.
Věku dětí odpovídají dle druhého řádku tabulky hodnoty 8 %, 10 %, 12 % a 14 %. Uvedené hodnoty se sečtou (8 + 10 + 12 + 14 = 44). Částka orientačního maximálního výživného se touto hodnotou vydělí (4722 / 44 = 107,3). Výsledná mezihodnota se zpět vynásobí hodnotou podílu (v %) náležící ke každému dítěte dle tabulky:
- Pro 2leté dítě 107,3 x 8 = 859 Kč
- Pro 7leté dítě 107,3 x 10 = 1073 Kč
- Pro 11leté dítě 107,3 x 12 = 1288 Kč
- Pro 16leté dítě 107,3 x 14 = 1502 Kč
Pečuje-li o děti z prvního vztahu výlučně druhý rodič a na péči o 2leté dítě z dalšího vztahu se zaměstnanec reálně (tj. obstaráváním obvyklých potřeb dítěte) podílí 10 dny v měsíci, dojde k následující korekci:
Podle bodu 4. výše (Míra péče a styku s dítětem) se vypočítají částky výživného v závislosti na péči pro jednotlivé děti – tj.
- Pro 2leté dítě = 886 Kč
- Pro 7leté dítě = 1650 Kč
- Pro 11leté dítě = 1980 Kč
- Pro 16leté dítě = 2310 Kč
Součet těchto částek činí 6826 Kč, což je více než orientační maximální celková výše výživného. Vydělením částek výživného v závislosti na péči pro jednotlivé děti tímto součtem dostaneme mezihodnotu pro každé jednotlivé dítě. Touto mezihodnotou pak vynásobíme orientační maximální výši výživného a dostaneme finální částky výživného náležející jednotlivým dětem:
- Pro 2leté dítě 886 Kč / 6826 Kč x 4722 Kč = 613 Kč
- Pro 7leté dítě 1650 Kč / 6826 x 4722 Kč = 1141 Kč
- Pro 11leté dítě 1980 Kč / 6826 x 4722 Kč= 1370 Kč
- Pro 16leté dítě 2310 Kč / 6826 x 4722 Kč = 1598 Kč
Webová stránka s kalkulačkou
Jak je patrné, u výpočtu ideálního výživného se nejedná o jednoduchý úkol. I proto ministerstvo spravedlnosti plánuje v nejbližších dnech spuštění nového webu, do kterého zahrnulo i kalkulačku, jež by po zadání potřebných hodnot měla vypočítat ideální výši výživného. Spuštěna by měla být podle ministerstva v nejbližší době. Mimo ni lze však na webu najít i další důležité informace jakými jsou informace o výživném, ale i o průběhu soudního řízení, kontakty na další právní pomoc a nejrůznější statistická data a dokumenty.
Sbírka na pomoc s energiemi
Samoživitelům, kteří se kvůli inflaci a vysokým nákladům na energie dostali do problémů, chce hodit záchranné lano Nadační fond pomoci. Na webu Znesnáze21.cz pro ně vyhlásil sbírku, na které se za dva týdny vybralo 305 tisíc korun. Sbírka poběží do konce roku.
„Samoživitelů se současná krize dotýká nejvíce. Náklady na energie a na jídlo často několikanásobně přesahují jejich příjmy. Po zaplacení nájemného, které bývá vždy prioritou, zůstanou jen oči pro pláč a natažené dlaně dětí. Tohle si nechce žádný rodič ani představit, natož to žít,“ uvádí fond.
„Denně se na nás obracejí samoživitelky s prosbou, že jim nestačí peníze na jídlo, nebo že jim přišly tak vysoké zálohy, že je nejsou schopné pokrýt ze svých příjmů. Abychom pro maminky a tatínky nemuseli vypisovat sbírky jednotlivě např. na nákup potravin, tak budeme žadatelům nákupy posílat,“ vysvětlila Novinkám mluvčí fondu Martina Františková Nováková.
Jednotlivé rodiny, které doloží finanční potíže, mohou dostat pomoc do výše 10 tisíc korun.
Počet klientů, kterým fond pomůže, záleží na částce, kterou se podaří vybrat. S každým klientem bude pracovat sociální pracovník, který mu také poradí, zda se nemá hlásit o finanční pomoc státu, jako je např. příspěvek na bydlení.
Podmínkou pro zisk pomoci ze sbírky bude, aby samoživitel spolupracoval s nějakou další návaznou sociální službou, ať už jinou neziskovou organizací, nebo sociálně aktivizační službou. „Abychom věděli, že samoživitelé na zlepšení situace pracují dlouhodobě. Aby pomoc měla smysl,“ dodala Nováková.