Hlavní obsah

Manifest nevládních organizací: V přístupu k migrantům patříme na východ

Konsorcium 18 nevládních organizací, které pracují s migranty, zveřejnilo v pátek svůj „migrační manifest”. V třicetistránkovém dokumentu shrnulo zásady, jimiž by se podle něj Česko mělo v přístupu k uprchlíkům i jiným cizincům řídit. Navrhovaná pravidla se týkají možnosti migrovat, solidarity a azylu, integrace, sociálních práv, vzdělávání, zaměstnávání i účasti na politice.

Foto: Antonio Bronic, Reuters

Ilustrační foto

Článek

"V přístupu k migrantům jednoznačně patříme na východ. Řítíme se směrem k Maďarsku, ne-li k Rusku. Vnímání České republiky na západě začíná být problém. Když tam cestujeme, musíme obhajovat neobhajitelné. Západní společnost je k uprchlíkům vstřícná a ochotná pomáhat," řekl šéf Organizace na pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR dlouhodobě kritizuje český přístup k uprchlíkům. Za nepřijatelné považuje třeba zajišťování zadržených v "polovězeňských" zařízeních, kde musejí pobývat i děti.

Podle konsorcia čeští politici vnímají běžence jen jako bezpečnostní problém a situaci řeší hlavně ministerstvo vnitra, ostatní resorty jsou stranou. V diskusi zástupcům organizací chybí hlas ministerstva práce či demografů.

Podle Evy Dohnalové z konsorcia manifest nemá být "opozicí státní politiky", ale má na problematiku přinést nový pohled. Organizace se inspirovaly v západních zemích či návrhy Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Nynější systém je nepřehledný

První ze sedmi oblastí je volný pohyb. Podle manifestu by měla být zajištěna možnost svobodně migrovat, musí se udržet i volný pohyb v EU. Česká imigrační pravidla by se měla zjednodušit a zprůhlednit, systém je podle dokumentu nepřehledný.

Další kapitola se týká solidarity s uprchlíky a azylu. Uprchlíci by měli mít možnost dostat se do bezpečí legálně. Nesmí být trestáni za to, že utekli z vlasti bez dokumentů. Integrace by měla začít už v době azylového řízení.

Podle konsorcia je nezbytná revize dublinského nařízení, aby se ulevilo hraničním státům s největším náporem. ČR by se měla začít aktivněji podílet na řešení krizí ve světě.

Svou integrační politiku by měly mít i kraje a obce. Týkat by se měla všech migrantů bez ohledu na jejich pobytové postavení, všichni by měli mít také přístup k sociálním službám. Cizinci by měli s plněním podmínek získávat i práva. Zlepšit by se mělo vzdělávání a dostupnost výuky češtiny. Na práci s migranty by se měli připravit i učitelé. Lidé ze zahraničí by po čase měli také mít možnost volit v komunálních volbách či vstoupit do politických stran.

Reklama

Výběr článků

Načítám