Článek
Podle verdiktu senátu se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou není v nejlepším zájmu dítěte, které žije v harmonické rodině s rodiči a sourozenci, aby se najednou dozvědělo, že jeho otcem je pro něj naprosto cizí muž.
Případ se začal psát už před několika lety v zahraničí, kdy měl domnělý biologický otec poměr s matkou dítěte.
Žena mu prý pak oznámila, že je těhotná, že se bude rozvádět a dítě dá k adopci. K tomu nedošlo, žena žije se svým manželem, s nímž má další děti, a manžel bere dítě za své.
Soudy bránily adopci nevlastní dcery, i když biologický otec souhlasil. Zasáhl Ústavní soud
Muž se obrátil na českou justici s tím, aby prostřednictvím testu DNA určila existenci příbuznosti mezi ním a dítětem a aby se s ním pak mohl vídat jeden týden za čtvrt roku.
Podle svých slov nechce rozbít rodinu ani dítěti říkat, že je jeho otcem, ale chce se s údajným biologickým potomkem stýkat a podílet se finančně na jeho výchově.
České soudy mužův nárok odmítly a pak nepochodil ani u Ústavního soudu.
„Provedení testu DNA by momentálně vystavilo tříletého chlapce nebezpečí ztráty stabilního rodinného zázemí. Je zřejmé, že matka s manželem se v současné situaci spojili a rozhodli se vědomě zůstat v pochybnostech ohledně biologického otcovství,“ uvedl Jirsa.
Soudci také upozornili, že muž bydlí v zahraničí a nehodlá se do Česka stěhovat.
„Byť Ústavní soud zásah do práva údajného biologického otce na soukromý život nezlehčuje, je podle něj přiměřený právě s ohledem na zájem tříletého dítěte vyrůstat pokojně s lidmi, kteří mu od narození poskytují plnou péči,“ konstatoval Jirsa.
Soudci ale jedním dechem dodali, že jejich rozhodnutí platí pro tuto chvíli. Pokud by chlapec v budoucnu začal pochybovat o svém původu, může se situace změnit.
„Případ bude možné posuzovat opětovně s ohledem na změnu poměrů v rodině. Ústavní soud také apeloval na dospělé účastníky, aby se situaci pokusili vyřešit mimosoudně,“ dodal Jirsa.
Otěhotněla při záletu, milenec peníze nevysoudil
