Článek
Ve srovnání s rokem 2021 loni zemřelo o téměř 20 tisíc lidí méně a nejméně za období výskytu epidemie covid-19.
S koncem epidemie souvisí i tři nejčastější příčiny úmrtí, které se vrátily na přední příčky statistiky z předcovidového období. Ischemické chronické chorobě srdeční loni podlehlo 13,7 procenta zemřelých. Srdeční selhání představovala 6,1 procenta úmrtí a cévní nemoci mozku 5,7 procenta. Covid na čtvrtém místě souvisel s úmrtím pěti procent loni zemřelých.
„U mužů hrál loni covid-19 stále významnou roli, protože se stal po chronické ischemické chorobě srdeční jejich druhou nejčastější příčinou smrti. Jeho důsledkem zemřelo téměř 3,3 tisíce mužů, oproti tomu u žen byl až šestou nejčetnější příčinou s necelými 2,8 tisíce úmrtí,“ doplnila Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Pro úplnost je třeba dodat, že v roce 2020 byl podle dat ČSÚ covid příčinou 10 539 úmrtí, rok nato 25 455 a loni 6035.
| Počet úmrtí v ČR | |
|---|---|
| 2013 | 109 160 |
| 2014 | 105 665 |
| 2015 | 111 173 |
| 2016 | 107 750 |
| 2017 | 111 443 |
| 2018 | 112 920 |
| 2019 | 112 362 |
| 2020 | 129 289 |
| 2021 | 139 891 |
| 2022 | 120 219 |
| zdroj: ČSÚ | |
Nejvíce lidí loni zemřelo v prosinci (12 200), což statistici dávají do souvislosti s chřipkou a virovými onemocněními, která byla v minulých letech potlačena opatřeními proti covidu.
„Z celkového počtu úmrtí na chřipku došlo v roce 2022 v prosinci k 81 procentům, zatímco v ‚předcovidových‘ letech to byla v průměru dvě procenta a úmrtí na chřipku se soustředila do měsíců únor a březen,“ připomněl ČSÚ s tím, že vyšší byl v prosinci rovněž počet úmrtí souvisejících s chronickými nemocemi dýchacího ústrojí.
Detailní statistiky s příčinami úmrtí zveřejnil ČSÚ na webu dle věku a pohlaví i dle krajů a okresů.
Obyvatel ČR díky migraci přibylo
