Léky na hubnutí pomáhají i ženám, které nemohou otěhotnět

„Pokud gynekologové nenajdou u ženy žádný gynekologický problém a má nadváhu nebo obezitu, tak víme, že když se podaří 15procentní váhová redukce, tak je až 75 procent žen schopno spontánně otěhotnět,“ vysvětluje profesorka Dana Müllerová, viceprezidentka Evropské společnosti pro studium obezity (EASO) pro střední Evropu a lékařka z Fakultní nemocnice Plzeň.

Efektivně podle ní pomáhají s redukcí váhy léky typu ozempic, které předepisují lékaři na diabetes nebo obezitu. Nabídnout je podle ní mohou specialisté i ženám, které mají problém s otěhotněním.

„Ve své ambulanci jsme měla za tu řadu let spoustu žen, které když zhubly deset patnáct kilo, tak otěhotněly,“ dodává.

Háček je v tom, že tyto léky nebyly původně testovány u těhotných a nikdo neví, jaká rizika by mohlo způsobit, když žena snažící se pomocí léků shodit neplánovaně otěhotní. Ošetřit se to snaží lékaři tím, že po dobu hubnutí užívá pacientka hormonální antikoncepci bránící otěhotnění.

První dítě mají ženy stále později, v průměru ve 30 letech. Nadváhu má v této věkové skupině asi 20 procent žen, další desetina je obézní.

Problémy mohou mít i s umělým oplodněním. „Jakmile je žena obézní, klesá jí úspěšnost asistované reprodukce,“ uvedl gynekolog Štěpán Machač na kulatém stolu v Poslanecké sněmovně. Častější jsou u obézních také komplikace ovlivňující průběh těhotenství i porodu. Obezita matky má vliv na vývoj plodu a častější výskyt vrozených vad plodu. Nadbytek tuku ztěžuje i ultrazvukové vyšetření plodu v děloze.

Lékaři zdůrazňují, že po vysazení léků se začne váha opět zvedat. Je proto nutné změnit i životosprávu, nasadit zdravější stravu, více se hýbat, posilovat a dostatečně spát. A léčbu správně nastavit s týmem expertů, včetně nutričního terapeuta.

„Určitě tyto léky nejsou určeny na hubnutí do plavek,“ dodává předseda České obezitologické společnosti a přednosta Centra diabetologie v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martin Haluzík.

Léčba je určena primárně nemocným, a to s diabetem a obezitou. Ať už jde o přípravky na bází peptidů zvaných semaglutid (léky ozempic, wegovy), tirzepatid (mounjaro), nebo liraglutid (saxenda), všechny umí „přemluvit“ mozek k tomu, aby si myslel, že je tělo nasyceno, a potlačí tak chuť k jídlu.

Sníží se tím energetický příjem a pacient začne hubnout. Pro srozumitelnost čtenáři redakce uvádí i komerční názvy, málokdo se vyzná v účinných látkách.

S každým rokem léčených v tuzemsku přibývá, jde o nižší desetitisíce pacientů. Do začátku letošního května vydali lékárníci v Česku bezmála 129 tisíc balení nejčastěji užívaných přípravků. A to i přesto, že léčbu nehradí zdravotní pojišťovny, ale lidé si ji platí sami.

Cena se pohybuje od 3000 do 8700 korun za balení na měsíc. Týdně utratí Češi za antiobezitika desítky milionů korun. Sociálně slabší skupiny pacientů, ve kterých je podíl obézních vyšší, ale na léčbu často nedosáhnou. Variantou je pro ně podle lékařů bariatrická operace.

Potenciál léků je nicméně širší. „Ukazuje se, že fibróza jater i zánět v nich se při této léčbě výrazně snižuje. Těmito léky nejen snížíme hmotnost, ale kromě jiného můžeme léčit i zánět v játrech, který může vést k cirhóze a zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí,“ podotkl obezitolog Haluzík.

Pozitivní vliv mají třeba i na léčbu spánkové apnoe, zkoumá se vliv na neurodegenerativní nemoci, ale i na snížení rizika rakoviny jater nebo tlustého střeva. Ve vývoji je dalších 51 přípravků na obezitu.