Článek
Jak vážná je teď situace se suchem v Česku?
V posledních horkých dnech se ještě více prohloubilo půdní i hydrologické sucho, tedy sucho na povrchových a podzemních vodách.
Důvodem jsou velmi vysoké, místy rekordní teploty, které se pohybovaly mezi 35 a 40 stupni, což je výrazně nad normálem. Denní výpar přesahuje pět milimetrů, takže každý další horký den se sucho prohlubuje.
Může se stav v dalších dnech ještě zhoršit?
Ano. Na místech, kde žádné srážky nespadnou nebo budou nevýznamné, se může sucho dál zhoršovat. V několika lokalitách se stav přechodně zlepší, ale pravděpodobně bude více míst, kde se bude během příštího týdne prohlubovat. Potřebovali bychom delší deštivé období, ne pouze jeden či dva dny se srážkami.
Všechno se kumuluje: vysoké teploty, málo srážek a špatné zimy. Když se tato situace opakuje několik let po sobě, sucho je postupně více a více.
Kde je situace nejkritičtější?
Z hlediska hydrologického sucha je nyní zasažena většina území. V řekách je málo vody a ještě horší je situace na malých tocích a potocích. Některé vysychají, jiné dosahují historických minim pro toto období nebo se blíží minimům z roku 2018. Vysychají také studny a problémy mají například rybáři.
Lepší je situace pouze na severovýchodě území, přibližně od Ostravy po Beskydy. V poslední době tam spadlo více srážek a teploty byly o něco nižší.
Velmi špatná je situace například v povodí Lužnice, horní Vltavy, Otavy, horní Berounky a Sázavy, ale najdeme i další oblasti.
U hlubokých vrtů je letos situace nejhorší od roku 1961, od kdy máme data v databázi.
Hydrologické sucho - aktuální výstraha
Nová evropská analýza upozorňuje, že sucho nezhoršuje jen nedostatek deště, ale také rostoucí teploty a silnější výpar. Odpovídá to tomu, co vidíte v českých datech?
Ano. Když se podíváme na dlouhodobá data, tak posledních patnáct let bylo jako celek teplotně nadnormálních. V průměru může spadnout podobné množství srážek jako dříve, i když jsou více rozkolísané, ale při vyšších teplotách je větší výpar, takže voda v krajině chybí.
Zvyšuje se tím pravděpodobnost, že se suchá období budou objevovat častěji a budou trvat déle.
Co byste řekl lidem, kteří tvrdí, že žádná klimatická změna neprobíhá a že horká léta tu byla vždycky?
Je pravda, že velmi teplá období se v létě objevovala i dříve. Když se ale podíváme na data za posledních deset až dvacet let, vidíme, že velmi vysoké teploty přicházejí častěji, objevují se dříve během roku a dosahují vyšších hodnot.
Dříve nastávaly tropické teploty především v červenci a srpnu, zatímco letos jsme výraznou vlnu horka zaznamenali už v červnu a teplota dosáhla čtyřiceti stupňů. Z dlouhodobých údajů je jednoznačně patrné, že průměrné teploty rostou a teplotní extrémy jsou častější.
Je letošní sezona výjimečná? Překvapila vás něčím?
Překvapivé je především sucho na Šumavě, kde to dříve nebývalo obvyklé. Toky odvodňující Šumavu dosahují minimálních, místy i historicky minimálních průtoků.
Už loňský rok tam byl velmi suchý. Například Lužnice neměla za celý rok ani jeden den průměrný průtok odpovídající dlouhodobým hodnotám. Zima zásoby nedoplnila a letos je situace ještě horší. Například Otava v Sušici má mimořádně nízký průtok.
Stav podzemní vody v mělkých vrtech.
Mohou současné bouřky přinést výraznější úlevu?
Bouřky jsou většinou lokální. Jen málokdy zasáhnou většinu území. Tam, kde spadne padesát nebo i více milimetrů, se situace přechodně zlepší. Část vody pobere vegetace, část se dostane do svrchní vrstvy půdy a část odteče.
Při současném suchu takové zlepšení průtoku v řece vydrží dva nebo tři dny. Tam, kde se bouřky nevyskytnou, se však sucho dál prohlubuje.
Obnova podzemních vod navíc trvá déle než u povrchových. Ideální je pro ně zimní období, kdy se zásoby doplňují díky sněhu a jeho jarnímu tání. Poslední dvě zimy ale byly teplotně nadprůměrné, sněhu bylo málo nebo vydržel jen krátce. Do jara jsme proto vstupovali s nedostatkem vody v krajině.
Letos byly navíc březen a duben srážkově velmi chudé, nejsušší od roku 1961.
Co by se muselo stát, aby sucho opravdu skončilo?
Mohla by přijít mimořádná plošná srážková situace podobná září 2024. Tehdy srážky zasáhly většinu území. Plošně spadlo padesát až sto milimetrů, někde sto až dvě stě milimetrů a v Jeseníkách ještě mnohem více. Sucho, byť ne tak silné jako letos, tehdy během jednoho týdne skončilo a doplnily se i podzemní vody.
Druhou možností je alespoň několik měsíců nadprůměrných srážek a pak dobrá zima. V létě by mělo spadnout přibližně šedesát až osmdesát milimetrů za měsíc. Nyní bychom potřebovali třeba sto až sto padesát milimetrů několik měsíců po sobě. Jsou místa, kde už jen za letošní rok chybí více než sto milimetrů srážek.
Zároveň by bylo potřeba, aby teploty klesly alespoň k průměru. Pokud bude více pršet, ale zároveň bude 30 až 35 stupňů, výpar zůstane velmi vysoký. Ideální by tedy bylo delší období s nadprůměrnými srážkami a bez nadprůměrných teplot.