Článek
V deset hodin započne na Jungmannově náměstí akce Svíčka pro Václava Havla, při níž mohou lidé přijít zapálit symbolickou svíčku k instalaci srdce Václava Havla od sochaře Kurta Gebauera na piazzetu Národního divadla.
Během odpoledne se pak mohou účastníci těšit na přednesy Havlových děl, projekce, hudbu nebo vyprávění historek lidí, kteří se s bývalým českým prezidentem znali osobně. Pořadatelé plánují zakončit akci pochodem „Srdce na Hrad“.
Ve stejný čas bude za Václava Havla v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka zádušní mši svatou. V přímém přenosu ji bude možné sledovat na České televizi.
Na sociálních sítích se také, jako každý rok, objevila výzva, aby si lidé na počest spoluzakladatele Charty 77 výrazně ohrnuli nohavice u kalhot. Takzvaný „kalhotový den“ má s nadsázkou připomenout, že Havel několikrát veřejně vystoupil s nápadně krátkými nohavicemi.
Nedožité narozeniny si připomínaly stovky lidí
Pátého října letošního roku si lidé připomínali i Havlovy nedožité 80. narozeniny. Na pražském Václavském náměstí se sešly stovky lidí. Součástí vzpomínkové akce byla řada hudebních vystoupení či sestřih jeho projevů.
U příležitosti vzpomínkové akce se konal i koncert v pražském Rudolfinu, jehož se zúčastnili zástupci vlády a parlamentu, církví a vysokého školství, ale i Havlova manželka Dagmar. Zahájila ho česká hymna a minuta ticha.
Dramatik, disident a prezident
Dramatik, spoluzakladatel Charty 77, vůdce Občanského fóra, disident vězněný za komunistického režimu celkem pět let, ovlivnil jako československý (1989 – 2003) a později český (1993 – 2003) prezident společenské a politické dění v zemi jako málokdo jiný.
Klíčovým podílem přispěl ke směřování země k parlamentní demokracii a začlenění České republiky do struktur západního světa (především vstupem do NATO v roce 1999, úsilím o vstup do Evropské unie završené v roce 2004 až po jeho odchodu z Hradu).
Významně se podílel i na formování občanské společnosti, která v ČR zpočátku hledala svou tvář. Pro svět, kde se těšil mimořádnému respektu, ztělesňoval nejen příběh disidenta, jenž se stal prezidentem, ale mnohdy i Českou republiku jako takovou.