Hlavní obsah

Kocábovi a odborům se nelíbí výjimka z Lisabonské smlouvy

Právo, Jan Rovenský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ministr pro lidská práva Michael Kocáb se ve středu na mimořádném zasedání zdržel hlasování o mandátu vlády premiéra Jana Fischera. Tento mandát českou delegaci na probíhajícím summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Bruselu zavázal k prosazení výjimky z Listiny základních práv EU. Kocáb chtěl, aby se na Česko unijní Listina vztahovala.

Foto: Zbyněk Stanislav, ČTK

Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb

Článek

„Bylo to ze dvou důvodů – jednak jsem nemohl souhlasit s tím, že prezident Václav Klaus vznesl svou námitku tak pozdě, a za druhé kvůli ochraně práv, která nám Listina poskytuje,“ řekl Právu. Podle něj šlo o postoj konzistentní s tím, co ve svém úřadu dlouhodobě prosazuje.

Klaus odmítl Lisabonskou smlouvu podepsat, pokud nebude pro Česko vyjednána výjimka z Listiny, jelikož se obává prolomení Benešových dekretů a případných majetkových nároků odsunutých Němců. Unie se ve čtvrtek večer na výjimce pro Česko dohodla. [celá zpráva]

Tzv. opt-out z Listiny, jako má Británie či Polsko, na niž se odkazuje Lisabonská smlouva, však již delší dobu kritizují zástupci českých odborů. Podle nich totiž hrozí, že se z obyvatel ČR stanou „občané druhé kategorie“. Říjnová rezoluce rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) označila celou debatu v ČR za „účelově vyvolanou“.

„Účelově proto, aby občané naší země, o čemž se převážně mlčí, nemohli u evropských orgánů v případě porušení uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva obsažená v Listině základních práv EU,“ uvedli odboráři v komuniké.

Klaus opět proti „zaplevelení“ právy

Podle Milana Štěcha, senátora za soc. dem. a předsedy ČMKOS, Klaus svou podmínkou sledoval něco úplně jiného než hrozbu restitucí. „Myslím si, že mu šlo o to, co od roku 1992 vždy napadal, tedy aby tyto normy nebyly předmětem úpravy garantované ústavou a ani Lisabonskou smlouvou,“ řekl Štěch.

Klaus už před sedmnácti lety varoval před „zaplevelením“ české ústavy přemírou práv.

Něco podobného jako Štěch v rozhovoru pro Právo naznačil také Kocáb. Tento Klausův záměr vyjmout Listinu ne kvůli dekretům, ale kvůli záruce příliš širokých práv ve středu neformálně potvrdil i zdroj blízký prezidentovi.

Šéf ČMKOS si myslí, že jako pojistku proti prolomení Benešových dekretů stačilo vyjmout jen článek 17 Listiny EU o vlastnictví a nemusela by se rušit platnost Listiny pro Česko jako celku.

Štěch by nebyl pro Lisabon bez Listiny

Podle Štěcha není česká veřejnost dostatečně informována, co znamená, že se na ČR nebude vztahovat Listina.

„Kdybych jako senátor věděl, že budou chtít vypustit Listinu, tak bych pro Lisabonskou smlouvu nehlasoval,“ přiznal. „Existuje například nebezpečí, že kdyby se u nás ustavila silná pravicová koalice, tak ústavní většinou může oslabit českou Listinu základních práv a svobod,“ uvedl Štěch.

„V Listině EU je víc garancí, než máme my, a jsou lépe a silněji upraveny. Zejména jde o právo na kolektivní vyjednávání, právo na sdružování včetně odborů. Celkově občanská práva, včetně zaměstnaneckých práv, když se na nás nebude vztahovat Listina, budou oslabovat,“ varoval.

Právník Aleš Pejchal, který tento týden zastupoval Klause u Ústavního soudu, se domnívá, že výjimka by se měla vztahovat na celý protokol, který zaručuje Británii a Polsku, aby v zemích neplatila Listina základních práv EU.

„Osobně si myslím, že je to tak nejjednodušší. Rozcupovávání Listiny by se přijímalo daleko obtížněji,“ řekl Právu Pejchal. Podle něj by tak mohla být potíž například jen při prosazování článku 17. „Dle mého názoru by to přineslo mnohem více problémů, než když se řekne chceme totéž, co mají tyto dvě země,“ dodal.

Jak Londýn, tak Varšava měly jiné důvody pro sjednání výjimky – Británie kvůli trhu práce, v případě Polska se mluvilo o obavě vymáhání práv ze strany homosexuálů.

Ve výjimce, kterou si vyjednaly obě země, se zdůrazňuje „nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království“.

Hlava IV však obsahuje i řadu občanských práv, například na ochranu před propuštěním ze zaměstnání či na kolektivní vyjednávání.

Samo Polsko se k těmto normám přihlásilo – v doplňujícím prohlášení ke své výjimce z Listiny totiž ujistilo, že „vzhledem k tradici společenského hnutí Solidarita ... plně respektuje sociální a pracovní práva, jak jsou stanovena právem Evropské unie, a zejména ta, jež jsou potvrzena v hlavě IV Listiny základních práv EU“.

Británie podobnou deklaraci nemá.

Reklama

Výběr článků

Načítám