Hlavní obsah

Kmenta: Podezřelý v kauze Mrázka je Gross

Investigativní novinář z časopisu Reportér Jaroslav Kmenta tvrdí, že objasnil motiv vraždy kmotra podsvětí Františka Mrázka, k níž došlo 25. ledna 2006. Kmenta je přesvědčen, že ve vraždě nešlo o obchodní motiv ani o pomstu z prostředí organizovaného zločinu, jak to často zmiňovala policie, která případ dodnes neobjasnila. Novinář dospěl k závěru, že vražda souvisela s politikou a že hlavním podezřelým je samotný expremiér Stanislav Gross.

Foto: archiv Jaroslava Kmenty, Novinky

Jaroslav Kmenta

Článek

Jaroslav Kmenta sepsal své závěry do knihy Proč zabili Mrázka, která vychází 5. listopadu 2026. „Je to rozsáhlá publikace, obsahuje hned dvě knihy najednou. Každá nese podtitul – Kompro na Grosse I. a Kompro na Grosse II.,“ uvedl Kmenta, který v minulosti napsal již trilogii Kmotr Mrázek a případu se věnoval 20 let.

Celkem má jeho nová publikace 736 stran a 16 stran obrazové přílohy. Jde o publicistické dílo. Novinář v něm cituje celou řadu svědků a dokumentů.

Gross natočen při korupci

„Expremiér Stanislav Gross bral úplatky. A byl přitom tajně natočen. Nahrávky získal kmotr František Mrázek a ten Grosse vydíral. To je zásadní zápletka, která se stala před dvaceti lety a která nakonec vedla k vraždě Mrázka,“ uvedl novinář Kmenta. „Jsem přesvědčen, že tento motiv je jediný správný a že tu od roku 2006 existovala řízená snaha v části policejního sboru a tajných služeb tento motiv potlačit, důkazy o kompromateriálech zničit a případné svědky znevěrohodnit či dokonce zlikvidovat. Podle mého názoru jde o největší selhání a zneužití systému státní moci od listopadu 1989,“ uvedl Kmenta.

Podle něj pořídil tajné nahrávky v bytě Stanislava Grosse na pražském Barrandově tehdejší šéf bezpečnostní agentury Lenia Jiří Kubín. „Ten je prodal Mrázkovi. A oba pak byli v krátké době za sebou zavražděni,“ doplnil Kmenta.

Mrázka zabil nájemný střelec 25. ledna 2006. Kubína rozstřílelo komando nájemných vrahů 13. března 2006. Zatímco Mrázkova vražda zůstala neobjasněná, případ Kubína se podařilo zčásti vyřešit. Do vězení šla pětice lidí, kteří byli na vraždu najati a podle policie ji zorganizovali. Problém podle novináře byl, že policie nezjistila, kdo byl skutečným objednavatelem vraždy a jaký byl motiv zabití Kubína. „Motiv prostě nebyl. To je pravda,“ řekl v knize Josef Lottes, tehdejší šéf pražské mordparty.

„Pokud by se motiv u této vraždy zjistil, byla by to cesta vyřešit i případ vraždy Mrázka. Obě vraždy – Mrázka i Kubína – totiž spolu souvisí. Jsem si tím naprosto jistý. Vedou mě k tomu výsledky mého dvacetiletého pátrání a série důkazů a svědectví, které jsem za tu dobu nashromáždil,“ uvedl Jaroslav Kmenta.

Svědek: Kubín prodal nahrávky Mrázkovi

Klíčovým svědkem, že existovaly kompromitující nahrávky na Grosse, byl dlouholetý přítel Kubína Vladimír Petrus. „Ti se spolu znali již od vojny z osmdesátých let. Kubín mu tak věřil, že mu udělil právo na sdílení bezpečnostní schránky v bance, kam si měl údajně Kubín tajně pořízené nahrávky z Grossova bytu schovat,“ řekl Kmenta a dodal: „Petrus část nahrávek slyšel, protože mu je Kubín přehrál měsíc před svou vraždou. Petrus později uvedl, že mu Kubín potvrdil, že nahrávky pořídil on a že je prodal Mrázkovi“.

Vladimír Petrus byl pak obviněn z toho, že si objednal vraždu Kubína. Jaroslav Kmenta v knize vyvrací, že by to byl Petrus, kdo byl objednavatelem zabití Kubína. „Petrus byl ve vězení proto, aby nemluvil o tom, co slyšel na nahrávkách pořízených v bytě expremiéra Grosse a aby nahrávky nespatřily světlo světa,“ uvedl Kmenta.

Výběr článků

Načítám