Článek
Jedním ze zvažovaných opatření je možnost, aby stát mohl úředně z vedení církve či náboženské společnosti odstranit cizince, který představuje bezpečnostní riziko.
To by mohlo podle Bartoně dopadnout například na ruskou pravoslavnou církev. V čele její české odnože sídlící v Karlových Varech totiž stále oficiálně stojí duchovní Nikolaj Liščenjuk, který byl přitom už v roce 2024 českými úřady označen za nežádoucí osobu a z Česka vyhoštěn.
Jak tehdy Novinky popsaly, důvodem mělo být, že duchovní „s podporou ruských úřadů vytvořil vlivovou strukturu s cílem podpory separatistických tendencí v zemích Evropské unie“. Proto existovaly „opodstatněné domněnky“ o tom, že je ohrožením pro bezpečnost země.
Podle současné legislativy stát nemůže nijak zasahovat do toho, koho si církev nebo náboženská společnost do svého statutárního orgánu vybere. Ministerstvo kultury má pouze pravomoc zrušit její registraci, pokud dva roky neobsadí volné místo ve svém vedení.
Eliminace rizika
Změnu zákona o církvích slíbil Klempíř v legislativním plánu vlády, v němž se zmiňuje jen obecný cíl: „Posílení pravomocí státu v případech, kdy by církve a náboženské společnosti překračovaly zákon nebo ohrožovaly bezpečnost“.
Na dotaz Novinek, jaká bude konkrétní podoba novely, napsal: „Změna zákona je zatím ve fázi přípravy a její konkrétní podoba bude předmětem další odborné a politické diskuse. Detailní návrhy budou včas představeny.“ Ani jeho mluvčí Barbora Šťastná přes opakované urgence odpověď na dotazy redakce neposkytla.
Novinky z ministerstva ale získaly studii dopadů novely, která její obrysy nastiňuje. „K zajištění bezpečnosti občanů je zapotřebí, aby stát měl dostatečné nástroje pro eliminaci případného rizika, které by ze strany církví a náboženských společností mohlo hrozit,“ stojí v ní.