Hlavní obsah

Klaus velezrádně nejedná

Novinky, Petr Uhl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Senátor Zdeněk Bárta usiluje o to, aby Senát schválil žalobu na prezidenta republiky, že se dopustil velezrady. O vině by rozhodoval Ústavní soud. Důvodem žaloby je pomalé - podle Bárty trestuhodně pomalé - prezidentovo navrhování kandidátů na ústavní soudce, které je příčinou částečného ochromení činnosti Ústavního soudu. Má senátor pravdu?

Foto: Lenka Pokorná

Požární útok je královskou disciplínou hasičského sportu.

Článek

Nemyslím si to. Je ale chystaná žaloba ptákovina, jak řekl v televizi Klausův spolupracovník Ladislav Jakl? Velezradou rozumí zákon jednání směřující proti jejímu demokratickému řádu. Může se jí dopustit jen prezident republiky, nikdo jiný, a ten zase nemůže být stíhán za žádný čin uvedený v trestním zákoně.

Velezrada není vlastizrada, trestem za ni je podle ústavy jen ztráta prezidentského úřadu a ztráta způsobilosti jej znovu nabýt. Nedávno tak vyhnali z úřadu litevského prezidenta, protože se zapletl se zločinnými spolčeními, navíc ruskými. Velezrádný prezident ztratí v ČR svůj úřad i se zákonnými nároky prezidenta-důchodce.

Je velezrada trestným činem? Ve smyslu trestního zákona nikoliv, i když ústava slovo trest užívá. Snaží se tak aspoň částečně zmírnit feudální rysy, jež funkce prezidenta republiky u nás má, a výrazně. Prezident republiky tu má absolutní imunitu, i politickou - ústava přímo uvádí, že není z výkonu své funkce odpovědný.

Z 15 starých států EU je sedm monarchií, a v nich panovník stát jen reprezentuje, stejně jako německý prezident. S výjimkou Francie, kde prezident republiky předsedá vládě a může vládnout dekrety, jsou všude prezidentské pravomoci - i v Rakousku, kde prezidenta volí občané - užší než v ČR.

Naopak v nových členských státech se prosadily i prvky francouzského systému, a často se šilhá, po vzoru Ruska, Běloruska a Ukrajiny, po americkém vzoru, kde má prezident rozsáhlou výkonnou moc. Vývoj v EU půjde ale spíše podle mého názoru německým směrem, k prezidentovi-symbolu a úředníkovi, než k francouzskému či dokonce americkému modelu.

Budeme mít nyní v ČR dost sil k důkladné ústavní změně tímto směrem? Včerejší rozhodnutí koalice prosadit přímou volbu prezidenta tomu bohužel zatím nenasvědčuje. Snad až za dva roky, po dalších volbách.

Iniciativa senátora Bárty je jen náhražkou takové ústavní reformy, chce prostě Klause politicky zdiskreditovat. I mně vadí, že jeho obliba je tak výrazně většinová, ale nemyslím si, že by cesta žaloby pro velezradu byla právně a politicky účinná.

Nahlížíme-li na velezradu jako na trestný čin posuzovatelný podle zásad trestního práva - a jinou optiku nemáme - musí být každý skutek, pokud zákon neuvádí opak, úmyslný. A dokázat Klausovi úmysl jednat proti demokratickému řádu republiky (málem jsem napsal proti socialistickému státnímu a společenskému zřízení) je nemožné hlavně proto, že Klaus tento úmysl zjevně nemá.

I když, pravda, demokratický řád Klaus chápe nemoderně, v kulturních vzorcích Evropy poloviny minulého století. Klaus vidí národní stát, suverenitu a mezinárodní ochranu lidských práv jinak než většina Evropanů a evropských politiků. Jinou chce mít i Evropskou unii. Velezrady ve smyslu českého právního řádu se ale opravdu nedopouští. Přiznejme si, že spolu s ním vidí takto demokratický pořádek, stát a lidská práva i mnoho českých občanů, ve starších generacích asi většina.

Pomalost při Klausových návrzích na ústavní soudce lze dokonce vyložit právě opačně, jako pečlivost, která má demokratickému řádu - v Klausově pojetí - jen prospět. Ostatně za rok navrhl již 14 kandidátů, z nichž mu Senát jen pět odmítl.

Je-li tedy chystaná žaloba pro velezradu právně pochybná, je o to větším plácnutím do vody z hlediska politického. Klausovi jen získá další sympatie.

Připusťme ale, že iniciativa senátora Bárty přispěla k další debatě o jmenování soudců Ústavního soudu a jeho potřebách. Poukázala i na Klausovy zjevné slabiny včetně podílu času, který věnuje kladení věnců a mazlení se s pandami oproti svým ústavním povinnostem. A hlavně otevřela obecnou rozpravu o odvolatelnosti prezidenta republiky z jeho úřadu. Takže taková ptákovina to zase není.

PRÁVO 26. května

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám