Každý třetí Čech dobrovolničí, ročně darují 23 miliard

„Slovu dobrovolnictví může každý rozumět trochu jinak. My používáme definici, která je poměrně široká. Podle ní není dobrovolnictví jen pomáhání cizím lidem skrze nějakou charitativní organizaci, ale každá neplacená práce pro někoho mimo rodinu a domácnost v rozsahu alespoň jedné hodiny za referenční období. Patří sem tedy například i výpomoc mezi sousedy nebo když kamarádovi pomůžete se stěhováním,“ uvedl ředitel pro rozvoj a inovace Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM.

Z dat Indexu vyplývá, že se minulý rok do dobrovolnické činnosti, alespoň na jednu hodinu, zapojilo třicet dva procent dospělých. V posledním měsíci před dotazováním jich pomáhalo sedmnáct procent.

Častější forma pomoci byla ta přímá, tedy nezprostředkovaná nějakou organizací nebo spolkem. Té se poslední měsíc před dotazováním věnovalo dvanáct procent respondentů. Většina z nich (68 procent) tímto způsobem pomohla svým známým. Nejčastěji pomocníci hlídali děti, venčili psy nebo pomáhali seniorům s nákupem.

Organizovanému dobrovolnictví se věnovala zhruba desetina dotázaných. „Dobrovolnictví organizované neziskovými organizacemi se nejčastěji odehrává ve sportovních klubech a sdruženích, v organizacích poskytujících sociální služby a v zájmových nebo kulturních spolcích,“ pokračoval Mazák.

Daleko více lidí pak před osobním zapojením volí darování peněz nebo věcí. Do dárcovství se během roku zapojila zhruba polovina všech dospělých. Na dobročinné účely dohromady věnovali přibližně 23 miliard korun. Jednoznačně převažovaly spontánní a nárazové dary, přičemž typický dárce věnoval kolem tisíce korun za rok.

Z věcných darů byly časté například potraviny nebo elektronika. Specifická forma daru byla i tělní tekutina, hlavně krev. Takových přispěvatelů ale ubylo. Loni darovalo krev 348 tisíc lidí, ještě předloni jich bylo skoro o dvacet tisíc více.

Podle odborníků se způsob českého dárcovství s časem proměňuje. „Stále víc přemýšlejí o tom, jaký smysl má jejich pomoc, co konkrétně mění a jaký dopad to může mít v delším čase. Dárcovství se stává promyšlenějším a strategičtějším. Nejde jen o samotný dar, ale také o vztah, důvěru a vědomí, že podpora přispívá k něčemu důležitému,“ vysvětlila Dagmar Goldmannová, ředitelka nadačního fondu Via Clarita.

Způsob přispívání se proměňuje ale také s věkem. Z dat například vyplývá, že lidé mladší třiceti let méně často finančně přispívají, ale více se zapojují dobrovolnicky.

Naopak lidé ve věku od 30 do 59 let častěji darují, ale méně než mladší se zapojují dobrovolnicky.