Hlavní obsah

Kauzy neudělení vyznamenání Bradymu si všímají i v zahraničí

22. 10. 2016, 12:15

Kauzu neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu zaznamenala i řada zahraničních médií - například agentura Reuters, izraelský list The Jerusalem Post, americký deník The New York Times, dánský server Denmark News.Net či asijská informační síť Channel NewsAsie.

Foto: Reuters

Článek o kauze neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu přinesla také agentura Reuters

Článek

Mimo jiné pod titulkem "Zeman kvůli dalajlamovi vyřadil z vyznamenávaných muže, který přežil holokaust" popisují celý příběh, citují ministra kultury Daniela Hermana a samotného Bradyho a informují o tom, že Zemanův mluvčí odmítl komentovat Bradyho jméno v souvislosti se seznamem osob, které má prezident 28. října vyznamenat.

Herman v pátek vznesl obvinění proti prezidentu Miloši Zemanu, který mu prý sdělil, že pokud nezruší schůzku s dalajlamou, jeho strýc Brady vyznamenání nedostane. Mělo k tomu dojít na slovenském velvyslanectví při společenském setkání a před svědky. Podle ministra prezidentovi velmi záleželo na tom, aby se s dalajlamou nesetkal.

Neudělení vyznamenání vyvolalo kritiku i z řad domácích politiků. Například poslankyně a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že pokud se slova Hermana prokážou, měla by na to demokratická společnost reagovat. Zároveň vyzvala poslance, aby Bradyho ocenili na slavnostním zasedání Sněmovny.

Předseda STAN Petr Gazdík kvůli chování Hradu kolem vyznamenání Bradyho svolal na 28. října shromáždění na Staroměstské náměstí. Přijde Herman, Marian Jurečka či Petr Pithart, řekl.

Že Brady oceněn nebude, potvrdil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V prohlášení zaslaném ČTK uvedl, že mezi návrhy, které mu Zeman zaslal ke spolupodepsání, jeho jméno nebylo. "Vzhledem k ústavní tradici nezbývá, než rozhodnutí prezidenta respektovat, je to pouze on, kdo návrhy na vyznamenané ke kontrasignaci předsedovi vlády předkládá," uvedl Sobotka s tím, že životní osud Bradyho je opravdu mimořádný.

Jiří Brady přežil Terezín, Osvětim i pochod smrti. Jeho třináctiletá sestra Hana zemřela v plynové komoře, v Osvětimi zemřeli i oba rodiče. V roce 1949 emigroval do Rakouska, odkud se dostal v roce 1951 do Kanady. Pomáhal zde dalším emigrantům, s jedním založil úspěšnou instalatérskou firmu. Obhajoval také lidská práva a vydával svědectví o hrůzách holocaustu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků