Článek
„V mnohém jsme státu vyšli vstříc a ten teď na nás žádá další oběť, obětovat katedrálu,“ zdůraznil Vlk v sobotním rozhlasovém Křesťanském týdeníku. Případný ústupek církve za církevní předlohu by považoval za oběť na oltář vlasti.
Vlk už po středečním jednání soudu, kde se zúčastnil jako vedlejší účastník, kategoricky odmítl, že zákon by měl obsahovat jednotlivosti. „Nejde o výčtový zákon,“ prohlásil ve středu.
V sobotu Vlk ještě zdůraznil, že pokud by se musela obětovat katedrála, tak „by se musela udělat nová dohoda o společném vlastnictví nebo nevím o čem.“
Pražský městský soud přitom ve středu rozhodl, že katedrála svatého Víta s přilehlými nemovitostmi patří státu. Potvrdil tak zářijový verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1. Jde již o druhý pravomocný rozsudek ve sporu státu a katolické církve o nejnavštěvovanější český chrám.
Církev s verdiktem nesouhlasí a hodlá se dovolat k Nejvyššímu soudu, který už zrušil první rozhodnutí odvolacího soudu.
Pražská katedrála sv. Vítafoto: PRÁVO/Petr Hloušek
Vláda majetek pro církevní restituce prý počítala sama
Ministerstvo kultury v pátek začalo tvrdit, že vláda vlastními výpočty došla k částce 83 miliardy korun jako náhrady církvím v rámci restitucí. Resort tak začal popírat slova náměstka ministra kultury Jaromíra Talíře (KDU-ČSL), který Právu řekl, že ohodnocení vzešlo z církevní půdy.
„Vládní komise však disponovala vlastními údaji a výpočty, které se od těch církevních lišily. Obě strany jednání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi tak měly k dispozici vlastní odhady hodnoty původního majetku všech sedmnácti církví a náboženských společností,“ uvedl v oficiálním sdělení mluvčí ministerstva Jan Cieslar.
Je to v rozporu s Talířovou odpovědí na otázku, kdo ocenění provedl. „Materiál vypracovalo ekonomické oddělení církevního odboru s přispěním inženýra Štíchy a Karla Fojtíka z Ekumenické rady církví. My jsme tu studii konzultovali s ministerstvem zemědělství a financí i s Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a nakonec jsme ty průměrné ceny přijali. A akceptovalo to ministerstvo zemědělství i financí,“ řekl Talíř v rozhovoru pro Právo v polovině dubna.
Jeho odpověď se stala zásadním argumentem pro poslance ODS Vlastimila Tlustého, který prosadil odklad zákona do doby, než vláda doplní definici a výčet vraceného majetku. Oboje prý vláda obratem do materiálu doplnila.
Podle Cieslara byla cesta k výslednému kompromisu „velmi obtížná a tvrdá“ a ministerstvo „důstojně hájilo zájem státu“. „Výsledek je opravdu vydřeným kompromisem a dovoluji si tvrdit, že pro stát výhodnějším než pro církve,“ citoval Cieslar ministra kultury Václava Jehličku (KDU-ČSL).