Jurečka přišel za hladovějícím Gruntorádem, ten mu zopakoval, ať skončí

„(Problém) by měl řešit váš nástupce, vy jste podle všeho v této vládě skončil,“ řekl ministrovi Gruntorád. Jurečka odpověděl, že o tom se nerozhoduje na chodníku u Úřadu vlády.

„Je tady snaha ten problém vyřešit nejen u pana Soukupa, ale i u těch ostatních,“ řekl Gruntorádovi.

„O ně nejde, tady jde o vás, vy škodíte,“ řekl ministrovi. Zopakoval mu, že by měl odejít.

Oba muži si nakonec podali ruce a rozešli se.

Disidenti se potýkají s nízkými přiznanými důchody, protože často byli vězněni, nemohli pracovat nebo byli nuceni emigrovat.

To je i případ Karla Soukupa, jehož případ Gruntoráda k protestu přesvědčil. Pobírá jen malý starobní důchod, ačkoliv byl za svou disidentkou činnost oceněn. Soukup z Československa odešel v rámci akce Asanace.

Jurečka argumentuje, že v tomto konkrétním případě Soukup pracoval v zahraničí a měl by i ze zahraničí pobírat důchod. Nechá prověřit, proč se tak neděje.

Jurečka v případě Soukupa předtím nevyhověl žádosti o zmírnění tvrdosti zákona, proto Gruntorád požaduje jeho odchod. Zmírnění tvrdosti zákona je právní institut, na jehož základě může příslušný ministr vyjít vstříc lidem, které tíživě postihla aplikace nějaké právní normy.

Jedenasedmdesátiletý Gruntorád už dříve v prohlášení uvedl, že malé důchody představují „vlekoucí se problém nepodařeného zákona“, kterým chtěl parlament původně vyjádřit disidentům a disidentkám úctu a vděčnost za obranu svobody a demokracie za totalitního režimu. „Účastníkům odboje a odporu proti komunismu sice přiznává nárok na průměrný důchod, ale nikoli všem, ačkoli zákonodárci patrně tento úmysl měli, protože jinak by toto ustanovení postrádalo smysl,“ uvedl muž, který byl za totality dvakrát vězněný.

Ne všichni totiž mohli získat příplatek k důchodu určený pro odbojáře.

Podle Jurečky musí mít chartisté zabezpečen důstojný důchod. Politici napříč politickým spektrem se v neděli shodli, že je potřeba situaci vyřešit.