Jihočeský kraj zachraňuje ohrožený hořeček

„Staráme se o louky s hořečkem specifickým způsobem. Na jaře je provzdušňujeme, to znamená, že z nich vyčesáváme stařinu, mech a listí. Je to kvůli tomu, aby se zde semenům rostlin více dařilo. Po odkvetení hořečku a jeho vysemenění pokosíme louku v polovině října,“ vysvětloval Jakub Hromas z Českého svazu ochránců přírody Šumava.

Vysvětlil, že k úbytku hořečku došlo ve 20. století právě v souvislosti s ukončením pastvy či seče v místech, kde se vyskytoval. Podle manažerky projektu Evy Ježkové je potřeba, aby se styl hospodaření vrátil k tradičním způsobům.

„Přínosem projektu je i návrat k tradičním způsobům hospodaření, oživení místních tradic a zachování kulturního dědictví. Nesprávná pastva a seč však někdy mohou patřit mezi další faktory, které mohou negativně ovlivnit populace hořečku, proto je důležité k tomu přistupovat velmi citlivě,“ konstatovala Ježková.

V minulosti zanikla řada lokalit přímou likvidací biotopu lidskou činností – rozoráváním luk a pastvin, scelováním pozemků, zalesňováním či zástavbou. „Některá projektová opatření přispějí navíc k retenci vody v krajině a mohou mít pozitivní dopad jako prevence proti suchu nebo povodním,“ dodala Ježková.

Na projektu se podílí i organizace Českého svazu ochránců přírody Onyx nebo bratislavské regionální ochranářské sdružení. Právě Slovensko, ale také Rakousko, Německo a Polsko jsou dalšími státy, kde se hořeček kromě ČR vyskytuje.