Článek
„Je neuvěřitelné, že tato věc nebyla nikdy na Bezpečnostní radě státu. Tyhle resorty si to řídí nějak po svém,“ kritizoval v pondělí po jednání vlády premiér postup ministerstva obrany.
O přípravě nové evropské protiraketové koalice se podle svých slov dozvěděl až v den jejího ohlášení – minulý týden při jednání takzvané koalice ochotných v Paříži.
Premiér ale uvedl, že resort měl o projektu informace už na jaře. „Dvanáctého května byl na ministerstvu nějaký rozhovor o té koalici, kde to úředníci vyhodnotili tak, že to není důležité. A nebyl jsem informován,“ řekl na dotaz Novinek. V pondělí ráno proto podle svých slov záležitost s ministerstvem řešil.
Ministr obrany Jaromír Zůna nedokázal říct, zda informaci v té době dostal i on.
„To si teď ani nevybavím. Těchto koalic vzniká celá řada,“ řekl Novinkám. Za posledního půl roku prý podobných iniciativ řešil několik. „Já jsem s tou informací v dané době nepracoval. Těch informací mám několik set za den,“ dodal.
Zůna: Zas tak důležité to není
Podle dobře informovaného zdroje Novinek z evropské diplomacie hlavní iniciativu v nové koalici držela Ukrajina. Ta také zvala evropské země a společnosti na počáteční jednání. Další diskuze ještě před jednáním v Paříži se ale prý Česko účastnilo.
Přestože Babiš význam nové protibalistické koalice v pondělí zpochybnil, jsou dveře pro Českou republiku podle stejného zdroje dále otevřené. Stejně tak by měly být vítány české firmy.
Zůna význam nové skupiny mírnil. Označil ji za dílčí projekt v rámci širšího systému evropské a alianční protivzdušné obrany. Připomněl, že Česko se v roce 2022 připojilo k německé iniciativě European Sky Shield Initiative (ESSI), která je navázaná na integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu NATO, označovanou zkratkou NATINAMDS.
Nová koalice má podle Zůny pomoci vytvořit systém FREYJA založený na ukrajinské protibalistické střele. Evropské státy by k ní dodaly další vojenské schopnosti, bez nichž by samotný interceptor nemohl fungovat jako kompletní zbraňový systém.
Ministr proto koalici nepovažuje za zcela samostatnou iniciativu, ale za užší projekt zapadající do širší evropské a alianční protiraketové obrany, do níž je Česko zapojeno prostřednictvím ESSI.
Babiš: Nevěděl jsem to, chceme tam být, Britové ven
Vznik nové protibalistické koalice oznámili 13. července představitelé Británie, Dánska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska, Španělska a Švédska spolu s Ukrajinou. Cílem je spojit evropský zbrojní průmysl a výzkum se zkušenostmi napadené země. Budoucí systém má balistické střely včas odhalit, sledovat a zničit a doplnit národní i alianční obranné systémy. Signatáři projekt označují za čistě obranný.
Babiš ještě týž den připustil, že o jeho přípravě do té doby nevěděl. „Já jsem se to dozvěděl dnes, že existuje něco takového,“ řekl České televizi po pařížském jednání. Zároveň uvedl, že Česko má o zapojení zájem.
Podmínil ho ale tím, aby šlo výhradně o projekt členských zemí Evropské unie. Výslovně zpochybnil účast Spojeného království, ačkoliv součástí koalice je také Norsko, které rovněž v EU není. Právě tyto dvě nečlenské země EU přitom disponují rozvinutým zbrojním průmyslem.
V Paříži premiér přišel také s vlastním návrhem na společný evropský systém protivzdušné obrany. Dnešní řešení považuje za roztříštěná a výrobu za nedostatečně koordinovanou. Projekt, který nazval „Europatriot“, přirovnal k Airbusu. Ten vznikl v roce 1970 jako spolupráce Francie, Německa a Británie a postupně zapojil kapacity i dalších evropských zemí. „Navrhl jsem, abychom nyní postupovali stejně a vytvořili společný evropský projekt protivzdušné obrany,“ dodal.
