Japonci mají dva léky na alzheimera, Evropané stěží jeden

„Převládající názor odborné veřejnosti je takový, že nová biologická léčba Alzheimerovy nemoci nebude sice pro každého a je nutné dbát velmi bedlivě i na její bezpečnost, ale i tak by mohla velkému množství pacientů významně pomoci,“ řekl Novinkám profesor neurologie Jakub Hort, přední český odborník na tuto nemoc.

„Evropa je ale bohužel poslední vyspělý region, kde bude pro pacienty dostupná,“ dodává.

Existují už dva léky – lecanemab a donanemab –, které prošly testy i schválením lékovými úřady v několika zemích. Výjimečné jsou v tom, že umí zpomalit rozvoj Alzheimerovy nemoci, pokud se nasadí v počátečním stádiu. Třeba Američané začali podávat první z nich v roce 2023, stejně tak Japonci. Druhý preparát mají od loňska.

Evropská komise dala zelenou první látce – lecanemab – teprve letos v květnu, a to jen tak tak.

„Prodleva ve schvalování oproti Japonsku, Spojeným státům, Izraeli, Velké Británii, Koreji, Číně a dalším zemím je relativně dlouhá a u některých pacientů došlo během té doby ke zhoršení do stadia onemocnění, kdy už léčbu nebude možné podat,“ upozorňuje Hort.

Alzheimera má v Česku víc než 60 tisíc lidí, reálné počty nemocných se však odhadují na nejméně 140 tisíc. Do roku 2050 podle odhadů vystoupají na dvojnásobek.

Češi ale nemají na rozdíl od asijských národů nebo Britů zatím z čeho vybírat.

Evropská léková agentura (EMA) totiž druhý lék letos v březnu odmítla, teď se čeká na přezkum. Překvapilo to řadu špičkových neurologů z různých států. Nepokládají to za logické, když jeden lék ze stejné třídy a s podobnými nežádoucími účinky už prošel. I k němu byly výhrady a muselo dojít k přezkumu.

Ukázalo se, že u lidí s dvěma kopiemi genu ApoE4 se objevují častěji vážné nežádoucí účinky: krvácení nebo otok mozku. Aby lék prošel, byla tato skupina nemocných z léčby vyjmuta.

Totéž teď úřad vyčetl druhému léku, zároveň dospěl k tomu, že ani u jiných pacientů není jeho efekt dostatečně velký. „Agentura dospěla k názoru, že přínosy přípravku Kisunla (donanemab) u pacientů bez kopií ApoE4 nepřevyšují jeho rizika, a doporučila zamítnout registraci,“ uvedl úřad.

Lékaři se vůči tomu vymezili v článku, který vyšel v renomovaném časopise Lancet. Spoluautorem je i Hort. Ten věří, že ještě dojde ke změně. K schvalovacím jednáním byl přizván, řadu nejasností se podle něj podařilo vysvětlit.

Že by byly úřady v jiných zemích příliš benevolentní, si nemyslí. Zrovna ty americké pokládá za velmi přísné, jsou ale více otevřené inovacím.

„V případě vedlejších nežádoucích účinků a nutnosti jejich sledování to chápu tak, že dávají větší prostor na sdílené rozhodnutí o léčbě, které učiní lékař společně po diskusi s pacientem,“ dodává.

Roli pak mohou hrát i ekonomické zájmy. Třeba Britové mají lék od loňska, je však drahý, a tak jej nebudou hradit z veřejného pojištění.

Na nové možnosti léčby čekají neurologové dvacet let. K prvnímu léku by se mohli někteří čeští pacienti dostat už příští rok. Nebude ale vhodný pro všechny.