Houbami se denně otráví pět lidí

„Letošní úroda je skutečně extrémní. Stále rostou i letní druhy a jen tak to neskončí, pokud nepřijdou přízemní mrazíky. Důvody to má dva. V přírodě je dostatek vody, kromě zvýšené relativní vlhkosti je i příznivá teplota. Některé podzimy jsou suché a růst hub zastaví, ale nyní je deštivo a jsou mlhy,“ vysvětluje Klán.

„Masově rostou bedly, a ano, jsou extrémně velké, ale i čirůvky, hřiby, klouzky, žampiony, václavky a mnoho dalších hub,“ dodává mykolog.

Nebezpečné jsou nyní podle něj žampiony zápašné, které se velmi špatně odlišují od žampionů ovčích, které jsou jedlé a velmi oblíbené.

„Jsou mezi nimi skutečně mikroskopické rozdíly. V přírodě žampion zápašný ještě není cítit, ale jakmile ho tepelně upravujete, páchne nezdravě, podobně jako dezinfekce. Fenoly jsou jedy, které se právě při smažení těchto žampionů uvolňují a jsou cítit. Ale otrava je z nich tak dvoudenní, pouze se zvracením a průjmy. Toxiny nepoškozují jiné orgány,“ řekl Právu toxikolog.

Upozorňuje, že i přes varování v podobě zápachu mnozí lidé jedovatou houbu snědí. Pak záleží na tom, jak velké množství jedovatých hub člověk zkonzumuje a kolik je v houbě toxinů.

„Některé jedovaté houby už masově nerostou, třeba muchomůrka zelená, ale velmi se teď daří muchomůrce červené. Pak také nastalo období, kdy zvláště mladí lidé chodí na lysohlávky. Jenomže v této době, kdy na houby chodí davy a často bez zkušeností, seberou z neznalosti prakticky cokoli a konzumují to jako lysohlávky. Lidé často také jedí houby z vlastní zahrady anebo okolí cest, které nikdy neviděli, ale teď tam jsou, tak si je připraví. Denně se v Česku v těchto dnech otráví nejméně pět lidí,“ upozorňuje mykolog.

Každoročně se u nás otráví tři až čtyři lidé. Letos však žádný Čech otravě z hub nepodlehl. Jaroslav Klán ve Všeobecné fakultní nemocnici, kde působí v Ústavu soudního lékařství a toxikologie, často léčí i pacienty, kteří sice jeví známky otravy po požití jedovatých hub, ale ve skutečnosti otráveni houbou nejsou. Snědli například bedly, ale špatně si je upravili.

„Včera v noci nám přivezli dva takové pacienty. Po požití bedel zvraceli a měli průjem. A našli si někde na internetu, že bedly mohou být i jedovaté. Tak tomu není. Bedla červenající ani bedla vysoká jedovaté nejsou. Pouze bedličky, ale ty jsou velké jako ukazováček,“ vysvětluje mykolog.

„Potíže pacientů pramenily z toho, že řízky z bedel neobalili v trojobalu. Byl to snad i nějaký tip v televizních zprávách. A to je chyba. Neobalená bedla nasaje velké množství tuku, takže tito lidé zatížili v této době zdravotní systém tím, že si v podstatě dali panáka oleje. A to přece jen každý organismus nevydrží,“ dodává.

Rozhodně však od nadšeného sbírání hub neodrazuje. „Bedly je dobré obalit a houby vůbec důkladně zpracovat. Určitě lidem doporučuji na ně vyrazit. Roste teď i hlíva ústřičná, kterou nabízejí obchody jako velmi zdravou. Vůbec všechny houby obsahují beta glukany, které nám významnou měrou posilují imunitu. S houbami i covid porazíme,“ s úsměvem dodává Jaroslav Klán.