Hlavní obsah

Holobyty a země nasáklá ropou: Města vzpomínají, co zůstalo po sovětské armádě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Přesně třicet let uplynulo včera od doby, kdy opustili území bývalého Československa poslední sovětští vojáci. Jejich odsun byl formálně završen podpisem mezinárodního protokolu 25. června 1991. Odchod sovětských okupačních vojsk, která se na našem území usadila od srpna 1968, byl významný i pro řadu lokalit v Československu, kde měla Sovětská armáda svá kasárna.

Foto: ČTK

Poslední voják Sovětské armády na československém území, generálplukovník Eduard Vorobjov s Michaelem Kocábem 27.června 1991 na kbelském letišti v Praze.

Článek

Například i pro lidi ve Frenštátě pod Radhoštěm. Tam začal odchod sovětských vojsk v podstatě již v únoru roku 1990. Lidé ve městě na přítomnost tankistů a dělostřelců vzpomínají dnes už s úsměvem. A to přesto, že vojáci při svém odchodu nechali v areálu, který obývali, doslova spoušť.

Už když na peroně zdejšího vlakového nádraží vyhasly po Sovětech poslední cigaretové nedopalky, začalo se rychle plánovat, co se zdevastovaným areálem bude.

Holobyty i ekologické škody

„Nešlo jen o opuštěné objekty, což byly v podstatě holobyty, ale také o rozsáhlé ekologické škody včetně velkého množství ropy vsáklé do půdy, která se musela složitým způsobem dekontaminovat,“ vzpomíná místostarosta Frenštátu Jiří Unruh (Nezávislí pro Frenštát).

Všude měly přednost. Ty panímámy chodily s nosem nahoru a každému dávaly najevo, kdo jsou.
Jiří Unruh, místostarosta Frenštátu pod Radhoštěm<br />

Dnes už tu na pobyt okupačního vojska upomíná jen pamětní deska, která byla odhalena loni v únoru. Některé bývalé vojenské objekty jsou přestavěny na bytové domy, v dalších mají sídlo různé firmy a v bývalém vojenském kině je nyní sportovní hala. V areálu vznikly i dva domy s pečovatelskou službou a také dům dětí a mládeže.

„Dnes je tam vlastně už jen jediná budova, která je stále v původním stavu, a jeden hangár. Jinak je všechno zrekonstruované a nové,“ dodal Unruh. Vzpomíná, že lidé podle něj měli z vojáků na jedné straně strach, na druhé straně ale soužití přinášelo i řadu výhod a obě strany z něj dokázaly něco vytěžit.

Benzin a namyšlené paničky

„Rusové chodili do hospody s barely plnými benzínu, který pak rozprodávali místním lidem doslova za hubičku,“ dodal Unruh. Negativa ale  převažovala. „Vzpomínám si, jak mě v noci probouzely tanky, které jezdily na střelnici třeba i ve tři hodiny ráno,“ dodal místostarosta.

Foto: ČTK

Komise Federálního shromáždění pro dohled nad stažením sovětských vojsk z Československa v Bruntále.

Místní lidé si také kolikrát připadali jako občané druhé kategorie, například když manželky ruských vojáků chodily k řezníkovi vykupovat maso. „Všude měly přednost. Ty panímámy chodily s nosem nahoru a každému dávaly najevo, kdo jsou,“ dodal Unruh.

Ukončení pobytu sovětských vojsk v Československu před 30 lety bylo jednou z klíčových zahraničněpolitických událostí té doby. Zatímco ve Frenštátě pod Radhoštěm byl odsun zahájen podstatně dříve, poslední vlak se sovětskými vojáky z Milovic byl vypraven 19. června 1991 a republiku opustil o dva dny později 21. června.

Reklama

Výběr článků

Načítám